Kontakt Úvod Obsazení Diskografie Chris TV termíny Fotogalerie Link Turné Zajímavosti
Fanklub Akce Akordy Překlady Dvd VAŠE NÁZORY Re-union Film Guestbook Něco o mně
 
Vaše názory - 2013
Vaše názory, komentáře a připomínky budou uveřejněny zde
Pište na   info@smokie-cz.com větší soubory obsahující např. fota posílejte na smokie-cz@seznam.cz
Vaše názory 2015  2014 2012 2011 2010 2009, 2008, 2007, 2006, 2005, 2004

 

Koncert Smokie

8. 6. 2013 Nový Jíčín

(Lada a Luboš Kuběnkovi)

 

Stejně jako vloni, tak i letos jsme se moc těšili na koncert Smokie v České republice. Vstupenky jsme koupili s půlročním předstihem a nemohli se dočkat „magického“ data 8. června. Letos se koncert konal v areálu Skalky Nový Jičín. Konečně nastala sobota a my se vydali na cestu. Po ubytování v příjemném penzionu v centru města jsme zašli do nedaleké restaurace na oběd a co neslyšíme hned po otevření dveří? Samozřejmě písničku od Smokie Mexican Girl, i když ještě v podání Chrise Normana. V restauraci, ale i u majitele penzionu jsme začali zjišťovat, jak daleko je areál. I když se většinou vzdálenost udává v metrech nebo kilometrech, v Novém Jičíně jsme se dozvěděli, že je to asi 20 minut (majitel penzionu), 30 minut (slečna v restauraci) a 60 minut (paní, kterou jsme oslovili na ulici). Po posledním zmiňovaném údaji jsme změnili původní plán, že půjdeme Skalky „omrknout“ odpoledne před koncertem a vydali se do Tesca. Nebylo to daleko, tak auto zůstalo na parkovišti a my si udělali příjemnou vycházku. A co jsme nepotkali – na křižovatku zrovna vyjížděla limuzína, ze které vlály nám povědomé vlasy. Usoudili jsme, že to mohl být Mick McConnell a tedy Smokie, kdo jiný by asi jezdil limuzínou zrovna v tento den? Když jsme nakupovali v Tescu, mimo jiné i autíčko pro Micka, zavolala nám Karolína z fanklubu, že můžeme přijít do hotelu McLimon a zkusit předat klukům ze Smokie dárky, které jsme pro ně měli „nakřečkované“ už několik měsíců. Opět se projevila znalost místních lidí a po dotazu, kde že se tento hotel nachází, nás poslali od Tesca zpět do města. Po ujití asi 1 km jsme se pro jistotu zeptali, jestli jdeme správným směrem. U prodejny Lidl nás další jičínští obyvatelé nasměrovali úplně jinam, než jsme původně měli jít. Opět jsme dali na jejich radu, že je to od Lidlu asi 10 minut pěšky (to už přece dojdeme, proč brát z parkoviště auto) a kráčeli tam, kam nám ukázali. Došli jsme na rozcestí a nevěděli, kterou cestou se vydat. Naštěstí jsme potkali lidi, kteří místní nebyli, ale v McLimonu měli nedávno nějakou akci, takže teprve ti nás poslali správně. Opět směrem k Tescu, odkud jsme půl hodiny šlapali úplně jiným směrem. Na dárky jsme rezignovali a snažili se nejdříve najít správný hotel, který se nakonec nacházel asi 10 minut chůze právě od Tesca, ale přesně opačným směrem, než nás původně všichni posílali. Asi po hodině bloudění v pěkném vedru jsme konečně dorazili na správné místo, jenom nám pořád nedošlo, že bez dárků. Když jsme doplnili tekutiny a dozvěděli se, že Smokie dorazí do McLimonu, usoudili jsme, že nás čeká cesta zpátky do penzionu, kde zůstaly dárky. Takže jsme se zvedli a šli zpátky do města. Všechno jsme nakonec zvládli, i když dárky už se vezly s námi autem. Tolik kilometrů jsme nenachodili ani nepamatujeme, a to ještě byla před námi cesta na Skalky. Když jsme dorazili opět do hotelu, chvíli jsme seděli se členy fanklubu a najednou se objevili kluci ze Smokie, kteří se šli ubytovat. Rychle jsme vytáhli naše dárečky a snažili se je v tom zmatku předat. Martin dostal něco sladkého a mimo jiné také pravítko s natištěnou klávesnicí. Hned ráno vyzkoušel jeho praktičnost a přeměřil, zda je chleba ke snídani správně dlouhý, nebo jestli výrobce nešidí délku čokolády. Pro Stevea se podařilo sehnat propisku, která vypadala jako palička na bicí, pro Terryho jsme měli víno a několik dalších drobností, z Mickových stránek jsme zase věděli, jaká vlastní auta, takže dostal model Toyoty Celica a propisku s kolečky, která vypadá jako auto. Stejnou nakonec dostal i Terry, o kterém jsme se v knížce dočetli, že má rád rychlá auta. U Mikea jsme si nebyli jistí, z čeho by mohl mít radost, ale z videí jsme okoukali, že bez žvýkačky „nedá ani ránu“, a v knížce je zmínka o fotbalovém klubu, tak nakonec padla volba na hrníček ve tvaru fotbalového míče a horu žvýkaček. Tyto dárečky dostal až pozdě v noci, přesto nevydržel, sáček hned rozbalil a vypadal, že má radost.

Najednou bylo půl šesté a všichni jsme se chtěli dopravit na Skalky, abychom měli co nejlepší místa. My jsme opět zaparkovali u Lidlu, další o kus dál u jiného supermarketu. Do areálu jsme dorazili skoro současně a bylo příjemným překvapením, že tam není taková tlačenice, jaká byla v loňském roce v Buchlovicích. Pohodlně jsme se usadili na lavičkách a ještě zbyl čas na příjemné povídání před koncertem.

Kolem půl osmé už někteří fanoušci nevydrželi a šli se postavit přímo k pódiu. My samozřejmě nesměli chybět.

Jako předkapela se představila Argema a musíme říct, že byla fakt super. Kluci to parádně rozjeli a nenechali se rozhodit ani výpadky proudu. Po jejich vystoupení byla připravená zumba, aby se aktivně vyplnil čas, než se objeví Smokie.

Při druhé písničce nastalo všeobecné pozdvižení – před pódiem se objevila limuzína a z ní začali vystupovat všemi očekávaní Smokie. Holky se zumbou se snažily ze všech sil, ale pozornost všech byla soustředěná právě na limuzínu. Asi po 20 minutách se Smokie objevili na jevišti a rozjeli to se svými starými hity, které jsou pořád skvělé.

S Lubošem jsme si vzali na sebe trička, která jsme si pořídili speciálně na tuto příležitost – vzhledem k tomu, že máme společnou fotku z Buchlovic, nechali jsme si ji na trička natisknout. Chvílemi to vypadalo, že někteří členové (hlavně Terry a Mick) z nás nemůžou spustit oči a zjišťují, co že to máme na sobě. Smokie hráli asi hodinu, ale když se ozvaly první tóny Oh, Carol, kterou dávají vždycky skoro na konci koncertu, přišlo nám, že to snad není možné, vždyť sotva začali. Samozřejmě když po Needles and Pins s máváním opouštěli jeviště, nidko je nechtěl pustit. Po chvíli se vrátili a přidali ještě 2 hity. Po velkém potlesku opustili jeviště nadobro a nám nezbývá nic jiného než doufat, že naši republiku zase brzy navštíví.

 

 

Koncert Smokie

15.12.2012 ZABRZE (Polsko)

(autor Jana Čermáková)

Je týden před vánoci ale protože jsou tak blízko,musím jet alespon já,bylo by to neodpustitelné.Tak jsme se s Terrym a Martinem domluvily v létě u nás,jenže ač to měl být i Krakoww,bohužel,musela jsem v neděli odjet  domu kvůli synovi. .Do Zabrze se přestupuje v Katowicích,tam byl zmatek a zpoždění,opravuje se nádraží a nikdo nevěděl,který vlak jede kam a z které koleje,takže přebíhání a psina.No a čekání.Naštěstí mráz nebyl,jen začalo pršet.Nakonec Zabrze a Dmit-to je dom muziky i tance,tam mě dovezl taxík.Vevnitř menší ale pěkný sál,byl tam již Shean+technici,stavěli aparaturu.Tím,že tohle turné bylo s orchestrem,práce bylo dost. Sekuritaci příjemní,super byla Kasia-šéfka cateringu.Jelikož náš hotel byl v Katowicích,  tak Smokie přijeli až kolem šesté.Já se dostala do baru a tam čekala a cvičila polštinu se servírkou Dorotkou,když doběhla Kasia,tak i s ní.Udělaly jsme za barem pár fotek.Moc vás zdravím,děvčata.Nemužu nevzpomenout na jednu osobu,která nám všem ležela v žaludku,všechny jen zbytečně proháněla a mě vykázala do prostoru baru,at si prý pro mně od Smokie přijde-no prostě Aneta!Mladá a důležitá,až se to nehodilo.Byla místní,měla to na starostí,což chápu,ale vše se dá dělat s grácií. Jen si vysloužila úsměšky všech kolem. Kočka co tlumočila a doprovázela je celé turné,byla  o.k.No a pak přiběhla Kasia že už dojeli,tak jsem chvíli stepovala u dveří než zakončili zkoušku a přišel pro mě Martin, za nímTerry! Tak nastalo vítání-pak se všemi,přidala jsem své,tolik žádané vánoční cukroví,a dárečky.Přivedli mě k šatně a objevivší se Aneta otevřela pusu,chtíc protestovat, ale kluci ji slušně poslali někam.Taky Alex. Tak jsme pokecali ,Martin mi napsal a poslal na mobil přání Karin,kterou velmi mrzelo,že nemohla se mnou.Taky potvrdili možná i druhý koncert v Česku! A světe div se,Aneta mě pak bez řečí zavedla na místo v sále u mix pultu, kde jsem see seznámila s dvěma kočkami od novin.Bohužel slíbené fota zatím nikde,tak zůstávají jen ty mé.

Všichni dlouho seděli,už mě to i štvalo .Mike se snažil lidi zvednout,ale nic,Tak jsem jako první šla k podiu,dostalo se mi přivítání a pak smršť lidí se hrnuli dolu a bylo vymalováno+ natlačeno.Koncert s orchestrem vyzněl skvěle.dirigent vypadal jako pankáč-s nagelovaným čírem. Adam a Terry říkal pak,že byl dost divoký.Ale ty vánoční písně,co hráli u nás v Praze 2009,ty se nekonaly...To bylo asi jen pro nás.Obecenstvo je nechtělo nechat odejít,ale rozloučení+poslední písně byly standardní. Chvíli se ještě posedělo na šatně a do Katowic na hotel jsme dojeli před půlnocí. Krásný hotel vypadal jak zámek+5 hvězd.Noc  krátká a dopol. v 11 hod byl odjezd na Krakow. Tentokrát jsem byla první na snídani já,doběhl mně Martin,takže jsme si debužírovali na  uzeném lososu atd.Tentokrát zíral,že jím víc než to nic obvykle,ale měli i skvěké zákusky...Pak přišel Terry,za ním ostatní.Je fakt že byli už dost unavení,turné bylo dlouhé.Řekla jsem Martinovi,že Krakow je krásné královské město,tak se snad prošel...Ale raději by se procházel s doprovodem+výkladem,tentokrát to bohužel nešlo.Pak dobalit,udělali pár foteček a popřáli si  Merry CHristmas,hodně zdraví,Happy New Year a těší de Česka.Taky pozdrav všem fanklubákum!Všecno nej v tom novem roku 2013 taky srdečně přeje všem Jana Č.

 


 

 
 
 
(c) 2003 - 2008 Ladislav Duspiva aaa

info@smokie-cz.com    smokie-cz@seznam.cz

 Poslední aktualizace  24.02.2015