Celá akce probíhala v rekreačním středisku na břehu krásného jezera, kde nechybělo dobré zázemí na vodní sporty a plavání. Tak tedy v sobotu 30.7. kolem 17. hodiny jsme zaparkovali(zdarma) před areálem a šli si stoupnout do fronty před vchodem. Počasí bylo pěkné, jen jsme museli čekat do 19:00 než jsme byli s ostatními vpuštěni k podiu. Mezitím se počet lidí za námi(byli jsme asi třicátí v pořadí) značně rozrostl. Když se přiblížila hodina H přiběhl člen ochranky a pobídl všechny ať jdou ke vchodu. Pověstný německý pořádek zkolaboval a my v nastálé tlačenici málem taky! Po chaotické kontrole po 50 metrech jsme byli konečně u podia. To bylo klasicky montované a zastřešené a hlediště s lavicemi také. Stále přicházeli další návštěvíci a celkem nás bylo odhadem okolo 2.tisíc.

Program měl začít až v 20:30 a tak se o zábavu starali dva dýdžejové, kteří pouštěli rockovou hudbu a v jednotlivých vstupech upozorňovali na Chrisovu kariéru a představili i předskokany britské HELLO. Ti nakonec v půl deváté zahájili koncert svými i převzatými skladbami např.od Suzi Quatro. Tvrdá muzika zněla areálem a početné diváctvo tleskalo byť věkový průměr přesahoval 50.let.

 

Kolem půl desáté konečně po úpravě podia nastalo ticho a po vytouženém antré v záři reflektorů přišel Chris a jeho band. V intencích alba CROSSOVER měl Chris bílou košili a ne modrou jako v předchozích letech. Hned na začátku upozornil, že bude hrát old songs, middle songs and new songs. A pak to začalo. Axel, Dorino, Geoff a Martina hráli evidentně v dobré náladě. Novinkou pro nás byla nová spěvačka Michelle Plum, kterou na začátku Chris představil. Stáli jsme asi 6.metrů od jeviště, takže jsme měli vše z první ruky. Všichni zpívali při Needles and Pins, Oh Carol i při Lay Back In The Arms Of Someone, I´ll Meet You At Mindnight. V některých místech bylo slyšet, že Chrisův hlas není úplně stoprocentní. Myslím, že byl trochu indisponován. Zazpíval i některé věci z nového alba. V pauze před duetem Stumblin ´In z hlediště mužský hlas oznámil Chrisovi, že ho miluje. Na to Chris reagoval větou" I Love You too". A koncert pokračoval v tomto odlehčeném duchu v pohodě bez křeče.

 Slyšeli jsme Mexican Girl, Midnight Lady a hodně potěšen jsem si vychutnal Mistral Moonlights.  Bodovala v Německu evidentně populární Gypsy Queen (kéž by se probudila některá naše rádia). Čas se chýlil a posilněni místním schwarzbeerem, jsme poslouchali dál. V pauzách kromě němčiny byla slyšet polština, ruština,ale z Čech jsme byli asi jediní. To i podle SPZ (RZ) aut na parkovištích. Tradičně komorně laděná If You Think You Know How To Love Me všechny zklidnila a téměř nábožně jsme poslouchali a sledovali dění na podiu.  Byl to trochu kontrast k jinak rockovému soundu,který se nesl celým programem. V Living Next Door To Alice mě zaujal (pro mě)  nový prvek.V mezihře v "kritickém"místě se ozývalo nenápadné sólíčko od Martiny na klávesy.

 

Pak začal pouze Dorino.  Udával rytmus na bicí a mě bylo jasné, že se blíží Dont´Play Rock ´n ´Roll To me. Chris neopomněl okořenit kontakt s publikem svým ééééééééééééééééééééééééééo, které v různých tóninách předzpívával a my po něm. Následně se postupně přidávali ostatní a píseň takto v prodloužené verzi pokračovala, gradovala a najednou byl konec. Odchod do zákulisí postupně zhasínala světla, ale my řvali a chtěli vytoužený přídavek! Po chvíli přišel jen Chris s kytarou a akusticky vysřihl do na stálého ticha San Fransisco Bay. Předeslal, že píseň složil Pete Spencer, jehož jméno ten večer zaznělo vícekrát. Další přídavek zazněl už v plné sestavě a závěr večera byl na spadnutí. Klaněčka, děkovačka, obrovský aplaus a po chvíli KONEC.

Tak trochu jsme tomu nevěřili a čekali co bude dál. Čekání jsem nechtěl protahovat, blížila se půlnoc a před námi ještě byla cesta do Českých Hamrů po již zmíněné Umleitung. Mezi tím bedňáci začali uklízet aparaturu a nás několik zvědavců čekalo, jestli náhodou nepříjde Chris a nebude dávat autogramy.,Těsně vedle podia byl stan s cateringem, kde asi účinkující odpočívali. Odtud pak přišel Dorino s Martinou a začali si také uklízet své věci. Nakonec se mi podařilo přivolat Martinu, která chudák slezla s batohem na zádech za mnou z podia. Chatrnou angličtinou jsem se zeptal,  jestli příjde Chris a když řekla že ne, dal jsem ji booklet od CD a poprosil o podpis. Udiveně se podívala a pak s úsměvem podepsala. Pak si vzala zmíněný booklet a odběhla do vedlešího stanu. Za chvilku byla zpět i z podepsaným bookletem od Chrise a já jsem nevěřil svým očím. Martino,díky moc!!!!!!!!!

Radost z koncertu i ze závěrečné tečky od Martiny nám nepokazily ani bolavé nohy, na kterých jsme stáli skoro sedm hodin.
Cesta uběhla v pohodě, probírali jsme naše dojmy  a kolem druhé hodiny ráno konečně dorazili do pokoje v našem penzionu. Druhý den po snídani jsme vyrazili domů.

Závěrem bych chtěl ještě jednou poděkovat hlavně Jarušce za podporu a trpělivost, Chrisovi za skvělý zážitek a Martině Walbeck za ochotu.

Mějte se krásně a doufám, že Chris bude ještě dlouho hrát svůj rock n´roll dál.

 

                                                                        S pozdravem.Petr Končel