HUDEBNÍ DÁRKY pana PhDr. Jaroslava Císaře

Český rozhlas 2 - PRAHA 2.11.2008 21hod

Roman Dušek

Koncert Smokie Frýdek-Místek

22. 10. 2008

(Jana Čermáková)

Frýdek – Místek 22.10.2008

         Po různých peripetiích jsem tedy přece jen jela – když už jsem to slíbila… haha

V Ostravě-Svinově jsme se setkali s Romanem, který si, chudák, udělal úraz hned při nástupu do dalšího vlaku – utrhl si nehet – no a, že to krvácelo! Takže jsme začali zraněním – ale doufám, že už to nebolí! Ve Frýdku-Místku jsme chvíli čekali na Jožku, který se k nám probojovával ze Slovenska – ale taky mu selhala doprava – jak jinak, jeho autobus měl poruchu, takže to napřed vypadalo, že snad ani nedojede, ale přece jen to dopadlo dobře a mohli jsem se přivítat. Z nádraží jsme si to střihli pěšky až k hale, kde Roman předal výherní vstupenky na pí Janišové od agentury, takže na pokladnu už nemusel dodatečně jít. Pak jsme se jím nechali vést až na ten náš ubytovací dům a došli jsme! Jo a samozřejmě, jako že je Roman gentleman a má velmi rád můj kufřík, tak mi jej neustále bral z ruky a táhl čin nesl, za což musím opět poděkovat. (Ale tentokrát nebyl až tak těžký…)

            Na recepci jsme si užili, napřed nám byl vnucován jeden pokoj na dva dny, no a pak došlo i na dva pokoje na jeden den – paní v tom měla trochu zmatek. Nicméně nás zásobovala bonmoty hodnými našich předních politiků, byla legrace, ale bohužel, když jsem chtěla platit platnou kartou, její obstarožní přístroj hlásil buďto „rychle“ nebo „projeďte pomalu“, stále se to opakovalo, takže po dvaceti minutách jsem to vzdala a vzala na pomoc raději tvrdou měnu – koruny. Takže jsme se ubytovali v nekuřácké části – ale kouřem páchlo vše, i klika u dveří. Kupodivu tam byl i toaletní koutek, WC, umývadlo a hadice z něj coby sprcha, v dlaždicích odtok – super, ale pro očistu to stačilo. Kluci měli velký hlad, tak jsme co nejrychleji vyrazili NĚKAM za jídlem. No dalo to fušku, vedle bylo něco na úrovni zakouřeného bufetu, tak hurá do města, nelépe na náměstí, leč ouha, na místech, kde by člověk čekal hospůdku byly herny, no a těch tady bylo! Po různých obtěžování dotazy na kolemjdoucí jsme přece jen našli vinný sklípek v podzemí se super jídlem, všechna čest! Kotlíkový guláš umějí na 1*! Kluci mi asi záviděli…

Tak jsme se nadlábli – ufff!!! A pak hoši šli na halu a já rychle na hotel přehodit oblečení atd. A pak taxikem za nimi – bylo už tma a nerada bych byla další oběť nějakého přepadení. U vchodů jsme se trochu hledali, ale díky mobilům našli. Vevnitř mě, bohužel, zarazilo, že spousta lidí sedí na ochozech, ale před pódiem nic moc. Já i Jožka jsme tam zamířili (Roman čekal venku na pí. Janišovou a svou akreditaci pro oficiální focení) a koho nevidíme, pár lidí od Zlína, co byli i v Buchlovicích, takže jsme tam zabrzdili. Pí Janišová z pořádající agentury  nám slíbila, že po koncertě nás snad vezmou na chvilku za Terrym, pro kterého jsme něco měla, co jsem mu sllíbila v Buchlovicích, securiťáci slíbili, že nebudou dělat problémy – no ale pak jsem to raději zařídila přímo s Terrym, protože mi připadalo, že tady opravdu dělají problémy se vším – kontrolovali i jednotlivé dárky, co měla kapela dostat (srdíčka jako polštářky – snad, jestli tam něco netiká…haha).

            Předkapela byla opět Turbo, nebylo to špatné. My s Jožkou jsme pak drželi post, Roman odklusal připravit se na první tři písně, kdy se smělo fotit. Začalo to dobře, lidé za námi dost přibyli, což bylo fajn, ale kapacita haly byla hodně větší, bohužel. Koncert se mi zdál být lepší než v Buchlovicích, možná i odezva fanoušků. Docela jsme si to užívali, Terry a Mike nešetřili úsměvy, Romča fotil „jak o dušu“, dokonce stihl navázat řeč s druhým fotografem a novinářem, který nás i fotil a pár vteřin natáčel – no, nebylo to žádných pět minut slávy (haha)! Ale byla to legrace! Jen se nesmělo natáčet, hlídali to velmi ostře. Koncert byl super, písně notorický známé, takže se zpívalo i v publiku – což bylo potěšující!

            Po koncertě jsme čekali mimo na někoho, kdo nás odvede k šatně, jak již bylo domluveno i s Terrym. Nějakou dobu jsme tam stepovali, už jsem z toho byla nervózní, a tak jsem znovu vyhledala jednoho z hlavní ochranky, no a pak to šlo, když si ověřil, že o tom opravdu  Terry ví. Před šatnou jsme chvíli čekali a světe div se, vyklusal Mike Craft přímo k nám…. no a lépe to napíše Roman, protože já v Chebu nebyla…  Tam se s nimi setkali a Jožka jej učil české výrazy. Jožka se mu zdál povědomý, tak mu vysvětloval odkud. Když jsem se zeptala na Terryho, takže jej za námi pošle. Naštěstí mě ale Terry už uviděl a s rozevřenou náručí mířil ke dveřím. Po vřelém přivítání se ochranka stáhla zpět, neboť bylo vidět, že žádnou pistoli vytahovat nebudem. Terry kromě jiného začal o oslavě šedesátin Peta Spencera, kde byli všichni bývalí Smokie a Roman jej uzemnil tím, že věděl co za tři skladby si tam zahráli (Chris, Terry, Alan a Pete). Na to Terry vykulil oči a jak to ví – odkud?! Roman „prásknul“ kámoše Alana, se kterým si mailuje. No, Terry zíral! Kluci fotili a pak mě Terry vzal do šatny, tam začal ukazovat naši společnou fotku z roku 1983, takže se celá kapela bavila. Roman s Jožkou byli stále na chodbě, takže jim Terry pokynul ať jdou taky dovnitř. Nabízel jim občerstvení ze stolů, mě nalil víno, tak jako sobě, kluci dostali povolení natáčet i fotit, takže byli nadšení a jak vidno, využili toho. S Terrym jsme probírali tu Peteho oslavu, pak jsme vzpomínali na staré časy atd. Bylo to fajn. Byl veselý a milý. Ani se nechtěl jít fotit, když za námi Roman přišel. Prý – potom, potom… Nakonec i na to došlo, tak jsem vyfotila skupinové foto i s Terrym.

 Pak jsme si ještě povídali, než museli odejít. Dal mě a Romanovi po flašce vína jako dárek. Bohužel, Láďo, moc se omlouvám a mrzí mě to, chtěla jsem mu říct o trsátko pro Tebe, ale já na to zapomněla jako na smrt! Kluci taky a vzpomněla jsem si až při tom bloudění… Když jsme vyšli z haly, tak se mluvilo a mluvilo, Roman jako vůdce nabral směr a my za ním jako ty husy. Zamávali jsme řidiči od Smokáčů, prošli kolem hotelu, kde se kapela ukládala na nějakou chvíli ke spánku před odletem do Irska a najednou jsme byli někde za nádražím, pak někde u zahrádek, u autobusového nádraží, následovně v parku, no „LÁĎO, A ZASE BLOUDÍME!“ To jsem fakt vykřikla! Tak jsme se „procházeli“ tam a zpět asi půl hodiny až jsme odchytili jednoho pocestného, který se nás nebál a navedl nás zpět k hale. Tak jsme se seznámili s Frýdkem i Místkem.

Vše dobře dopadlo, po půlhoďce jsme dorazili na ubytovnu. Spát jsme nešli – copak by to hned šlo?! Slezli jsme se u mne na pokoji, otevřeli jedno víno od Terryho a prokecávali se do bezvědomí…(haha). Jožko něco fotil a natáčel, takže bylo veselo. Moc jsme toho nenaspali, jako obvykle, ráno jsme si dali chudou snídani v marketu a pak na vlak, tam jsme se rozloučili s Jožkou. My dva jsme ještě do Ostravy jeli spolu.

Počasí nám ve středu přálo, bylo teplo, čtvrtek nás oblažil chladem a deštěm, nás ale hřálo vědomí, že se očekávání nadmíru splnilo a vše dopadlo co nejlépe.

Tak mi teď zbývá jen poděkovat:

-                          Paní či slečně Janišové za pěkný přístup, snahu i ochotu – z organizace tohoto koncertu mám velmi dobrý pocit – tím pádem můj velký dík také agentuře Velryba, která Smokie dovezla do Frýdku-Místku.

-                          Romanovi za jeho lásku k mému kufru, za jeho perfektní přípravu + mapu, jeho neutuchající nadšení a dar řeči a v neposlední řadě i za jeho orientační smysl, který selhává jen zřídka kdy… (haha)

-                          Jožkovi za zajištění noclehu, focení, natáčení, dobrou náladu, to že dorazil a zúčastnil se a dopředu díky moc za DVD a fotky!

-                          A MOC OBĚMA DĚKUJI ZA MILOU SPOLEČNOST A JEJICH VÁNOČNÍ DÁREK !!!

AND…

Terry, thank you a lot for the amazing meeting on the gig in Frydek-Mistek, for your accommodate and kindness and of course also for your gift! I hope we will meet in health on another Smokie gig next year! Wishing best accomplishments! With love Jane

            Takže tímto se loučím, mějte se všichni krásně, přeji všem nádherné a pohodové vánoce a zase někdy …

Jan Čermáková

Koncert Smokie Frýdek-Místek

22. 10. 2008

(Jožko Lučan)

Britská legenda pop-rockovej scény 70.rokov dvatsiateho storočia skupina Smokie zavíatala v rámci turné Rockin‘ Tour 2008 do Českej Republiky.Tohtoročná druhá úspešná séria vystúpení v Českej Republike bola odohraná v Plzni a severomoravskom Frýdku-Místku.

Neopomenúc tento fakt,členovia českého fanklubu sa opäť vydali podporiť túto neúnavnú formáciu,ktorá už brázdi svetom viac než 30 rokov svojej existencie.Akcia fanklubu sa však nerodila vôbec ľahko,pretože pôvodný plán bol trochu odlišný.Určité zmeny,respektive plány naších členov sa zmenili a tak nakoniec bol určený deň „D“ 22.Október 2008,čo v koncertnom liste skupiny Smokie znamenal mesto Frýdek-Místek,kde formácia odohrala svoj koncert vo viacúčelovej športovej hale.Ale pekne poporiadku.

Tentokrát skromná zostava v celkovom počte troch členov reprezentujúcich Čechy,Moravu a Slovensko sa opäť stretla  v dobrej nálade tešiac sa na príjemne strávený deň a predovšetkým večer.Krátka prehliadka centra mesta,posedenie vo vinnom skliepku U Strarej Herty  kde si trojica pri pivku krátila voľný čas  nevyčerpateľným tématom Smokie,Chris a Alan....

Čas plynul a tak sa pozvoľne osádka fanklubu presunula k dejisku,kde to všetko malo vypuknúť.Krátkodobé rozdelenie,využívajúce sľúbenú akreditáciu od poriadajúcej agentúry VELERYBA využil Roman,ktorému sa týmto podarilo poriadiť zopár prekrásnych snímkov z bezprostrednej blízkosti pri pódiu.Tejto agentúre by som rád venoval zopár riadkov.

S potešením môžem konštatovať,že promotion zo strany agentúry bola odvedená na jednotku.Správa o príchode hostí z Veľkej Británie sa šíril éterom prostredníctvom médií,ako rádia,mienkotvorných denníkov a dokonca aj regionálna TV priniesla drobnú správu.

Ďalej by som rád vyzdvihol aktívnú komunikáciu s agentúrou,predovšetkým sl.Janišovej s členmi fanklubu,ktorý boli poverený komunikáciou.

Napriek neúnavnej snahe zo strany médií sa bohužiaľ snaha minula účinku,čo mňa osobne sklamalo,pretože konečné čísla návštevnosti publika dosiahli asi necelé 2 tisíce. Po našom príchode do haly už predné línie boli obsadené.Potešilo ma stretnutie so skupinkou príjemných ľudí s ktorými som sa stretol aj na predchádzajúcom koncerte počas jarnej šnúry skupiny.

Predstavenie začalo pomerne presne a tak úderom 19-tej hodiny tuzemská predkapela TURBO mala za úlohu aspoň trošku navnadiť publikum,čo sa myslím aj podarilo.

Po kratkej nevyhnutnej prestávke vyplnená nastavením techniky predstavenie vypuklo. Smokie odohrala prierez svojej bohatej viac než 30 ročnej tvorby.Spevák Mike Craft podal štandartne vysoký výkon.Celé predstavenie bolo odohrané v starej dobrej réžii pretkanou rôznymi fórkami či už sólistu Crafta,alebo dobre nám známeho Terryho Uttleya.Prítomný diváci v publiku boli veľmi spokojný a svojou vyvolávačkou kombinovanou hlasitým dupotom palubovky si vyprosili aj záverečný prídavok.

Po skončení predstavenia po dohode s agetúrou sme boli prizvaný na krátke stretnutie s basákom skupiny Terrym Uttleyom.

Ako to však vždy býva nastali určité zádrheli,ktoré nakoniec úplne hravo vyriešila naša Janka

a tak sa nakoniec šlo!

Z pôvodne krátkeho stretnutia kde sme sa s Terrym pozdravili a krátko porozprávali,sa

nakoniec stretnutie pretiahlo asi na 20 pamätných minút.

Družné konverzácie s Terrym o jeho oslave Peteovych narodenín a hlavne zistiac fakt,čo vlastne všetko vieme,tak až príjemne povzdychol od prekvapenia.

Rozhovor s Mikeom o tom,že si mňa a Romana pamätá z Františkových Lázní.Komická scénka ,keď mi Mike vzial kameru a začal nás točiť,tak to Vám poviem toto veľmi hreje na mojom srdiečku a pevne verím,že aj ostatných zúčastnených.

Ešte na záver taká malá perlička pre teba Láďo.Po skončení toho všetkého krásneho sme tak boli opojený slasťou príjemného pocitu,že sme pri našom presune do nášho hotela kráčali a kráčali,a ver Laci,keby sme nenatrafili na jednoho mistneho,tak dojdeme až ......

Ako vidíš s tou našou povestnou orientáciou je to stále rovnaké :-)

Tento rok sme zažili mnohé nezabudnuteľné stretnutia na naších akciách.Pribudli ďaľší nový členovia,zdá sa že sme zmámejší.Konečne sme sa dočkali príchodu Chrisa do našich zemepisných končín,čo bolo ešte pred nedávnom niečo nepredstaviteľné.Pevne verím,že sa opäť  naše cesty v budúcnosti spoja na neakom stretnutí,kde si budeme „vychutnávať“ naše obľúbené tóny,či už z úst Chrisa,Smokie,alebo Alana.

Lúčim sa s vami priatelia,hlavne zdravím kamarátky Janku,Karolínku,ďalej neúnavného nezmara Romana,šéfa Laciho a taktiež aj ostatných členov!Bolo mi s Vami veľmi fajn a teším, sa opäť na Vás!

S prianím všetkého dobrého  Jožko

Koncert Smokie Frýdek-Místek

22. 10. 2008

(Roman Dušek)

Ahoj,

tak se opět po delší odmlce také já přidávám se svou „troškou“ – tedy komentářem k některé z akcí FC. V tomto případě k akci SMOKIE VE FRÝDKU-MÍSTKU  22.10. 2008

Když se již někdy před Buchlovicemi potvrdilo, že Smokie opět vystoupí v ČR a to v Plzni a Frýdku-Místku, bylo nanejvýš pravděpodobné, že z těchto dvou možností pro některé z nás (včetně mě) připadá v úvahu spíše Plzeň. Vše tomu alespoň ze začátku nasvědčovalo. Když však agentura, koncert v Plzni pořádající, navázala svým přístupem na nabídku spolupráce ze strany FC na některé agentury předchozí – tedy nereagovala a když, tak stylem „hoď psovi kost“- zatímco agentura pro Frýdecko-Místecký koncert zareagovala OKAMŽITĚ, VSTŘÍCNĚ A PROFESIONÁLNĚ, byla naše pozornost, zájem a úsilí také okamžitě „přesměrovány“ tam!

Tou agenturou byla zlínská VELRYBA s.r.o. a od začátku (a co je podstatné a důležité, až do konce!) s ní byla nepřeháním SKVĚLÁ SPOLUPRÁCE! Od zaslání speciálního „banneru“ pro FC na stránky, přes společné vyhlášení soutěže o 10 volných vstupenek na koncert tamtéž, až po spolupráci a vstřícnost přímo na místě koncertu.

Ještě se krátce vrátím k soutěži. Ač o tomto druhu propagace s Láďou leccos víme, na našich stránkách v tomto rozsahu a OPEN PROVEDENÍ to byla premiéra! Opět zde zapracovala určitá „souhra“ s „VELRYBOU“ a tak je myslím soutěž možno od vyhlášení až po předání volných vstupenek hodnotit jako úspěšnou.  Rád bych na tomto místě moc poděkoval všem, kteří se soutěže „seriózně“ zúčastnili (účast byla hojná, ale přesto jsem v duchu doufal, že budeme atakovat, nebo dosáhneme 100 odpovědí…L) a ještě jednou všem výhercům BLAHOPŘEJI!

Čím víc se termín koncertu blížil, tím méně se členů FC mohlo z časových (či jiných) důvodů zúčastnit,  alespoň těch, kteří o sobě dali vědět… :-( 

A tak na středu 22.10. 2008 „vykrystalizovala  tříčlenná „squadraparta“ ve složení : Jana Čermáková, Jožka Lučan a já. S Janou jsme se potkali v Ostravě, kde jsme oba měli přestup (já z Prahy, ona z Opavy) a dále již jsme cestovali spolu. Ke zkompletování „squadryparty“ došlo před nádražím ve Frýdku-Místku, kam dorazil Jožka jen pár minut po nás. Nálada i vzájemná vstřícnost všech byla skvělá a tak byl položen základní a jeden z určujících kamenů celé akce! Ta byla (jako ostatně vždy a pravidelně..:-) pečlivě připravena do nejmenších detailů (zkrátka -„hodinářská práce“) a tak jsme již předem věděli, že první naše kroky od nádraží povedou k hale. Byla téměř přesně na půl cesty do hotelu a tedy žádná „zachůzka“. Tuším, že někde na trase mezi nádražím a halou nás navštívila paní „ŠTĚSTĚNA“ a ta nás neopustila (což bylo skvělé!) až do konce akce. U haly jsme si chtěli vyzjistit a ověřit několik věcí. Hned ve vrátnici haly jsme potkali paní LUCII JANIŠOVOU z pořádající agentury VELRYBA s.r.o.. Byla to právě ona, kdo s námi od začátku komunikoval a tak byly záležitosti, pro které jsme se v hale stavovali, díky ní rychle vyřízeny! Mohli jsme si tak i na místě potvrdit skvělou vzájemnou spolupráci i to, že paní Janišová (potažmo VELRYBA s.r.o.) je nejen ženou slova písemného, ale i činů! To, co bylo „dáno“ do mailů, zkrátka platilo i v reálnu! To rychlé vyřízení všeho nám ušetřilo čas na další program. Myslím tím postupně ubytování (s úžasnou ubytovací „scénkou“, která byla velmi úsměvná!), dále hledání místa k „obědovečeři“, shánění baterie do mého „foťáku“ a konečně postupný návrat k hale. Tam již se scházelo značné množství lidí, což byla „předzvěst“ toho, že nebude prázdno…:-) Jak jsem si stačil u pokladny ověřit, obálky se vstupenkami výherců rychle zmizely a tak jsme mohli považovat soutěž nejen za úspěšnou (především díky LÁĎOVI a stránkám!!!) ale i uzavřenou. Agentura nás obdarovala jednou akreditací a tak poté, co jsem ji nabídl Jožkovi a on se jí „vzdal“, jsem byl vpuštěn se svým „akreditovaným cvakátkem“ bočním vchodem a připraven (tak jak to nařízení pro koncert vyžadovalo!) fotit bez blesku pouze po čas prvních 3 písní, ale zato z bezprostřední blízkosti.Tady opět zapracovala ona zmíněná „štěstěna“ a vstřícnost dalšího akreditovaného, redaktora místního Frýdecko-Místeckého deníku pana Martina ŠRUBAŘE. Ten mě po vzájemném seznámení a rozhovoru nejen o Smokie, ale o muzice vůbec, přislíbil zaslání několika fotografií, které nafotí. Tento svůj slib splnil a to tak že „expresně“ a já mu touto cestou posílám (a myslím si že nejen za sebe) VELKÝ DÍK!!! A to jsem ještě vůbec netušil, že se objevím v pátečním vydání zmíněného deníku ve článku ke koncertu…Jak jistě mnozí víte, není to poprvé, co členové FC „plní“ stránky pokoncertního tisku…! :-)        

Předkapela TURBO, která vyplnila (jak již se stává „pravidlem“) dobu cca. Od 19:00 – 20:15 hod., se mě osobně jevila lépe než v Buchlovicích a tentokrát mě více přesvědčila svým výkonem (hlavně vokály) o tom, že je coby „předskokan“ Smokie na svém místě. Stejně jako v Buchlovicích zahrála jen a především všechny své „hitovky“ a tak opět nebyl problém „rozezpívat“ publikum pro SMOKIE…

Ti zahráli prakticky stejný, OSVĚDČENÝ formát svých předešlých českých koncertů a tak abych se ve svých komentářích „OKATĚ“ neopakoval, zmíním pouze odlišnosti či zvláštnosti, které z mého úhlu pohledu koncert měl v porovnání s těmi, které jsem se SMOKIE doposud viděl :

-          přítomnost TERRYHO UTTLEYE opět dodala šťávu, energii (pozitivní), nezaměnitelný vokál a basovou linku, jejíž jeden z grifů „majstrštyků“  při produkci „Baby Its You“ zachytil Jožka na fotu.

-          obdarování všech členů skupiny KVĚTINAMI a POLŠTÁŘKY se jmény, které proběhlo během úvodu koncertu neznámou fanynkou-(kami?) a které Smokie velmi potěšilo!!!Ozve se nám na stránkách neznámá osoba, která to měla „na svědomí“…??! :-)   

-          opakovaná výuka anglického počítání od jedné do čtyř pro potřeby nápěvu při „ALENCE“

-          závěrečný mohutný „ohňostroj“ barevných fáborek, který byl tak intenzivní, že JANA prý dodnes loví a nachází barevné papírky v různých částech svého tehdejšího oblečení… :-)

-          ke koupi bylo PŘEKVAPIVĚ nové CD SMOKIE „ECLIPSE ACOUSTIC“ za „pouhých“ 300 českých, čehož jsme samozřejmě využili (no, nekupte to…)!       

Protože spolupráce s pořádající agenturou a kontakty Jany s Terrym dávaly šanci na to, že akce koncertem končit nemusí, připravili jsme si pro Terryho dárečky z „hluboké minulosti“ (CD+DVD) :-) a doufali, že bude příležitost na setkání se SMOKIE a předání dárečků. Úmyslně píši DOUFALI, protože ten kdo zná, jak to „v branži“ u hvězd typu Smokie chodí, tak dobře ví, že ani ta naše výše uvedená „devíza“ nebyla žádnou zárukou toho, že se to povede a v jakém rozsahu!

Jak již jsem dříve „glosoval“, ŠTĚSTĚNA si nás pro tuto akci „našla“ a tak i díky tomu, že jsme byli „pouze“ tří, se po „nekonečných“ obstrukcích najaté bezpečnostní agentury (chápu však, že je to DO JISTÉ MÍRY jejich práce…) ozvalo z úst jednoho z „velících“ : …“tak pojďte za mnou…“! Zavedl nás do chodbičky před šatnami a požádal o strpení..(čemuž jsme vzhledem k situaci rádi vyhověli :-).

Asi za 10minut vyšel MIKE CRAFT. Již převlečený a evidentně v dobrém rozpoložení. Měl jsem až dojem, že dostal falešné „echo“ a myslel si, že jsme přišli jen a nebo především za ním… :-)  

V zápětí se však pozorně zadíval střídavě na mě a na Jožku, aby potom nahlas začal pátrat pamětí, odkud že tyto „týpky“ zná a kde už je viděl…?! :-) JOŽKA mu pohotově v jeho „mateřštině“ osvěžil paměť připomenutím setkání FC se SMOKIE v hotelu PYRAMIDA ve Františkových Lázních v rámci jejich chebského koncertu a …a už byl doma : „ YES, YES !!“.Upozornil jsem ještě Jožku, aby se  MIKOVI také připomněl coby jeho první „český“ (jsou to někdy paradoxy, co ?:-) učitel, myslím tím českého pozdravu AHOJ!  Za chvíli opět „vplul“ do šatny a my se již za krátko dočkali – se sklenkou červeného vína v ruce k nám pomalu přicházel „Smokiebrach“ TERRY UTTLEY !!!

Nejprve se srdečně přivítal s JANOU….vlastně né, s „DŽEJN“! Vysvětlím. Hned poté, co se pozdravil i s námi (podáním ruky), pokusil jsem se o „chatrný“ žert zopakováním Janiny jména za současného ukazování na ni : „…JA-NA  ČER-MA-KO-VA  z  O-PA-VY“, říkal jsem svou „lámanou“ angličtinou. TERRY se však pousmál, objal Janu kolem ramen a řekl : „ NOU JANA - DŽEJN !“ a začal si pobrukovat nějakou (mě tedy neznámou) melodii. Nechal jsem ho tedy při tom :-) (pro mě je to však „dycinky“ JANA!!! :-) a přistoupil k předání dárečku. Když jsem mu předával „spešl-raritní“ CD, vytvořené z gramodeskového singlu z roku 1971, na kterém je nahrávka KINDNESS ve spolupráci s bradfordským zpěvákem té doby, požádal jsem Janu s Jožkou o dotaz na Terryho v tom smyslu, jestli si na nahrávku pamatuje a zda je pravdou, že na ní hraje na klávesy CHRIS NORMAN. Terry začal pátrat pamětí a se slovy, že je to už strašně moc dávno, přešel jakoby střihem k informaci, že byl minulé pondělí na narozeninové párty k 60-tinám PETE SPENCERA. Říkal, že se tam sešla celá původní sestava SMOKIE a nejen to, že si dokonce zase po létech společně i zahráli!!! To byl okamžik-nahrávka na smeč, která se neodmítá…J) a tak jsem do této informace vstoupil svou : „..já vím, hráli jste OH CAROL, LAY BACK IN THE ARMS OF SOMEOME a DON T PLAY YOUR ROCK N ROLL TO ME ….! Vážení, přál bych vám všem vidět (bohužel v ten moment „nepracovala“ Jožkova kamera, neb měl její majitel spoustu konverzační a překladatelské činnosti…:-)  a tak to není zaznamenáno :-( ) to překvapení a údiv TERRYHO! Vykulil na mě oči, rozesmál se a řekl : „ WÓÓÓW, jak to víte??!!

Vysvětlil jsem mu (přes „tlumočníky FC“ :-), že informace pochází od mého kamaráda z Anglie. „Toho znám, ale nevšiml jsem si ho tam …“ odpověděl Terry. „Ano, on tam nebyl, ale jeho kamarád“  odvětil jsem opět já ….nevím, jestli Terry vše pochopil a bylo mu přeloženo, co ale vím jistě je, že na následných několik chvil se upřeně díval a povídal „na mě“…tak moc byl z mého „ŠRAPNELU“ v šoku, že úplně zapomněl , kdo že mu tam anglicky rozumí… :-). Když se z toho „jakžtakž“ vzpamatoval :-), odešel s Janou do šatny, aby nás pak o chvíli s Jožkou (za překvapení ochranky) pozval do šatny také! Následných cca. 30minut jsme se stali s laskavým svolením TERRYHO „plnohodnotnou“ součástí „SMOKIEŠATNY“ a měli povoleno fotit, točit i „zahnat“ SMOKIE „do kouta“ ke společné fotce! (tak se, PETŘE CEDRYCHU stalo, že mají SMOKIE sedm členů…!:-))

Naše setkání se SMOKIE vyvrcholilo tím, že MIKE CRAFT mě pohotově a ochotně „zapózoval“ s fénem v ruce (či co to vlastně bylo..) a la „zásahová jednotka“, aby nám pak s Jožkou „odebral“ kameru a natočil nás!! Ano, je to tak, na závěr setkání SMOKIE TOČILI FANKLUB !!! :-)

TERRY nás ještě obdaroval lahvinkou červeného a byl čas loučení. To Terry pojal velmi srdečně a se slovy : „..takto se loučíme u nás…“ přitiskl nám postupně každému svou tvář na tvář…VELMI EMOTIVNÍ CHVÍLE!

Po rozloučení, kdy kroky prakticky všech přítomných ve „Smokiešatně“ zamířily do některého z „ubytovacích prostor“ FRÝDKU-MÍSTKU, jsme také my s tímto „cílem“ odcházeli. Venku před halou jsem si však uvědomil, že vlastně ve Frýdku-Místku známe jen trasu NÁDRAŽÍ-HALA-HOTEL a tak jsem i vzhledem ke krásnému počasí „zvolil“ pro Janu s Jožkou „poznávací“ noční procházku…:-) Kupodivu neprotestovali (což mohlo do jisté míry být tím, že jsem jim to neřekl..:-)))

Jisté náznaky protestu se objevily ve chvíli, kdy jsem po FRÝDKU, chtěl s nimi (zcela logicky a spravedlivě!) „prošlapat“ také MÍSTEK… to již se u obou projevila podle mě určitá „POHODLNOST“ a trvali na okamžitém odchodu nejkratší cestou do „našeho“ hotelu. Jako vstřícný a kamarádský člověk, jsem jim samozřejmě vyhověl a poté, co jsem si ještě krátce „pokecal“ s jedním z místních, mým náhodně potkaným „známým“, jsem je zavedl do hotelu.

JE DOCELA DOBŘE MOŽNÉ , ŽE CELOU TUTO EPIZODU BUDOU JANA I JOŽKA VE SVÝCH KOMENTÁŘÍCH POPISOVAT A LÍČIT  TROCHU ODLIŠNĚ ODE MĚ. BUDE TO VŠAK ZCELA JISTĚ TÍM, ŽE NECHTĚJÍ PŘIZNAT TU SVOU „POHODLNOST“ A CHTĚJÍ DO „ŠPATNÉHO SVĚTLA“ POSTAVIT MĚ! POTOM VĚZTE, ŽE JEJICH VERZI PŘEDEM DEMENTUJI, JE TO „FALEŠNÁ KARTA“ A CELÉ SE TO UDÁLO TAK, JAK JSEM VÁM VYLÍČIL JÁ!!!

...i když jsem tam nebyl, je mi úplně jasný jak to bylo - zase bloudíme... poznámka L. D.

V hotelu jsme se ještě sešli u Jany na pokoji a jak již je na akcích FC „zaběhnuto“, probírali a glosovali jsme u „lahvinky“ červeného od TERRYHO vše, co se ten den událo, ale samozřejmě nejen to. Zkrátka ty zážitky a pocity „musely ven“ a tak se povídalo a „debatovalo“, dokud hlásící se spánek nebyl silnější!                    

                                                            A BUDE SE DĚKOVAT… 

Děkuji LÁĎOVI,  že ačkoliv bylo už v dostatečném předstihu jasné, že s námi do FM nepojede (jen Láďa ví, kolik energie jsem vynaložil pro to, aby jel…!) podílel se na přípravě akce (především soutěží na stránkách!) a zasloužil se značnou měrou o to, že jsme ve FM měli pozici jakou jsme měli a mohli si akci „vychutnat“ včetně setkání se SMOKIE. Vím, že důvodů proč neodjel je víc, ale jedním z nich (a o tom asi málokdo ví) byl i ten, že chtěl v rámci dovolené ten týden dokončit tvorbu NOVÝCH STRÁNEK Fanklubu! Těch, které už tolik lidí potěšily a informovaly a jeho „stály“ mnoho času , nervů a problémů (nejen technických) !! Je to, nebojím se napsat jistá „OBĚŤ“, které  by zcela určitě byl málokdo (mě nevyjímaje!) schopen! O to více si Ládi vážím a uznávám jako JEDINÉHO a PRAVÉHO ŠÉFA FC ! Také proto, že jako jediný v této republice byl schopný nápad se založením Fanklubu Smokie v ČR dotáhnout do konce. Zprovoznil stránky, propojil nás fanoušky a svou „demokratickou“ rukou nás vede a umožňuje nám takové zážitky, jako např. ve Frýdku-Místku 22.10.2008 na SMOKIE… – LÁĎO DĚKUJU!!!

Děkuji JANĚ, že nakonec vyhrála svůj boj s časem (a nejen!) a do FM odjela…dále za to, že byla vždy „historicky“ na TERRYHO hodná a tak se on teď na ní (a potažmo na nás :-)) usmívá a má „svým způsobem“ rád….a za to, že mě sice odebrala funkci „voziče-tahače“, ale ponechala funkci „nosiče-podavače“…a za to, že se prostě VELKOU MĚROU spolu s Láďou zasloužila o další můj (a myslím že i Jožky) zážitek v rámci FC …. a že nechodí na rozcvičky!

Děkuji JOŽKOVI, že se zúčastnil, že zajistil ve FM ubytování…, že přivezl kameru, která „zdokumentovala“ setkání se SMOKIE a za to, že byl opakovaně skvělým „parťákem“!... a že nechodí na rozcvičky!    

Celé „squadřepartě“ bez rozdílu pak děkuji za vstřícnost a „ohleduplnost“ k mé osobě, dále za to, že nemám nadále žádný důvod, který by něco měnil na tom, že už se těším až se s nimi opět POTKÁM!    

SPEŠL DÍK  pak posílám pořádající agentuře VELRYBA s.r.o. (jmenovitě pak paní LUCIE JANIŠOVÁ a pan MICHAL ŽÁČEK) za to, jakým způsobem v praxi s FC praktikovali slova jako „ SPOLUPRÁCE“ a „PROFESIONALITA“ ! …a také za to, jak celý koncert a vše co je s tím spojeno zorganizovala a připravila – VELKÝ DÍK VELRYBO !!!

Super special thanks for TERRY UTTLEY:

…for your handling the rudder the great bark called Smokie… for your attendance and production on the stage, thereby you still have been charging us with the positive Smokie-energy… and for that, you made the meeting possible to members of Czech Smokie Fan Club with you and the band…! …and for your early comeback to Czech Republic and we could meet you again. Thank you with all my heart for everything Mr. Terry Uttley!!! And best regards and thanks also to Mr. Craft, Mc Connell, Bullard and Pinnell from Czech Smokie Fan Club!

 Všechny fanoušky Smokie a Chrise Normana, především pak fanklubáky - v první řadě nezúčastněné KARIN, LÁĎU, PETRA C., JAROSLAVA, MIRKU s MAGDOU, IVETU,EVU, KVĚŤU a MARIÁNA - pozdravem „e-o, e-o, e-o“

zdraví Roman 003

Chris Norman v Havířově

Havířovské hornické slavnosti

6. 9. 2008

(Jožko Lučan)

           HAVÍŘOVSKÉ HORNICKÉ SLAVNOSTI 2008

                        (VYSTÚPENIE CHRISA NORMANA V HAVÍŘOVE)

               Začiatok deviateho mesiaca sa už tradične nesie v duchu osláv hornickej profesie.Jednotlivé mestá s ktorými je spojená banská činnosť v spolupráci so „šachtami“ poriadajú oslavy pre svojich zamestnancov a ľudí žijúcich v danom regióne.Sevoromoravský kraj nevynímajúc poriadal tento rok na výsosť bohatý kultúrny program z domácej a zahraničnej produkcie.

Po Ostravskom koncerte skupiny SWEET následovala ďaľšia „lahôdka“ a to v podobe  vystúpenia bývalého legendárneho frontmana skupiny Smokie CHRISA NORMANA,ktorého vystúpenie poriadalo mesto Havířov. Hustote zaľudnenia tohto regiónu,ktoré je jedno z najvyšśích v republike a naviac prekrásné počasie ktoré sprevádzalo akciu počas celých troch dní dalo za svoje a tak celková návštevnosť slávností vytvorila svoj nový rekord...Nemalú zásluhu malo na to aj plánované odohratie večerného koncertu Chrisa Normana, charizmatického speváka,ktorý si hneď od samého počiatku získal publikum na svoju stranu.

Členovia českého fanklubu ktorý nemohli opomenúť tento fakt sa opäť zošli v pomerne slušnej zostave doprevádzanú svojimi sympatizantmi.Tentokrát sme sa mohli aj zoznámiť s novými členmi fanklubu,menovite s Milušou,ktorá dorazila na akciu s ďaľším sympatizantom svojím manželom a konečne po dlhšiej dobe opäť niekto zo Slovenska,už dlhodobejší člen fanklubu Marián Crkoň.

Promotion koncertu, bohužial už nebola až tak bez chybičky ako by sme očakávali.Došlo opäť k „drobným“ chybám,ktoré vytvorili dronú škvrnku na avízovanej akcii.

V deň konania koncertu titulok miestneho Havířovského Deníku na svojej úvodnej stránke avízoval dnešné vystúpenie skupiny Smokie!Neznalosť,alebo schválnosť kvôli lepšiemu predstaveniu účinkujúceho?Ono to už asi inak ani nebude,ale v porovnaní s predchádzajúcim vystúpením v Karlových Varoch je tu už výrazný posun k lepšiemu,pretože informovanosť ohľadne hlavnej hviezdy bola svojím obsahom hlbšia a pravdivejšia.

Zobrali sme to samozrejme zo srandy,čo reflektuje fotografický materiál z penziónu Boršičanka.Zasvetený určitie vedia,čo mám na mysli.:-)

Po krátkom osviežení po úmornom cestovaní sme sa konečne vydali na miesto,kde už oslavy prebiehali v plnom prúde.Po prvotnom zhliadnutí rugbyového štadiónu ktoré sa hemžilo množstvom ľudí sme si nemohli ani nič iného priať.Vysoká návštevnosť osláv všetkých tešila a fakt bol ten,že s pribúdajúcimi hodinami dav hustol a hustol.

Lákadlom mladého publika bola predovšetkým kapela KRYŠTOF ktorá je miestným veľmi dobre známa, ktorej určitý členovia vrátane speváka Richarda Krajča pochádzajú z miestnej štvrte Šumbark.Tá svojím predstavením rozhýbala mladé publikum do vytrženia,bola to však jediná devízia tejto formácie.

Mierne oneskorenie čo býva už pri takýchto akciách pravidlom sa diváci konečne dočkali.Úderom približne 22:40 začali hrať bicie s klávesovým doprovodom a následnou:Ladies and gentlemen please welcome to live on the stage Chris Norman’s Band!.

Celkovo som bol napätý,pretože osobne som na túto akciu zlákal veľké množstvo ľudí z môjho pracovného okolia a nechcel som ich sklamať.Môžem s kľudom povedať,že po prvých tónoch som si bol istý veľkého úspechu.Samotný Chris bol veľmi dobre naladený.Vtipkoval,trošinku plietol české výrazy a hlavne v niektorých hudobných pasážiach bol až „moc“pohybovo zdatný.:-)

V zvukovom porovnaní to bolo za posledné tri roky akcií to najlepšie čo som počul.Celková súhra akordov bola na vysokej profesionálnej úrovni,kde predovšetkým vyzneli sólové gitary Chrisa Normana a Geoffa Carlina,nehovoriac o hlase,ktorý bol kópiou vydaných hudobných nosičov.Hudobný playlist bol nastavený na najväčšie hity spevákovej kariéry okorenený vsuvkou skladieb LOST IN FLIGHT a piesňami z albumu MILLION MILES,ktoré príjemne zladili spomínaný hudobný playlist.Po dlhšiej dobe bola opäť zaradená „tanečná“skladba OH CAROL,ktorú si predovšetkým fanúšikovia fanklubu náležite vychutnali.

Akcia bola veľmi úspešná,čo dokazuje aj materiál denníkov,ktoré vyšli v pondelok. Havířovský Deník dokonca uverejnil aj momentku z koncertu na hlavnej stránke svojho periodika.Celkovo boli priaznivé ohlasy aj medzi zúčastnenými.

Záverom by som rád poďakoval všetkým zúčastneným ktorý sa akýmkoľvek spôsobom podporili túto krásnú akciu.Potvrdzuje sa len fakt,že o zoskupenia formácií Chrisa Normana a Smokie je opäť po rokoch veľký záujem.Potvrdzujú to aj fakta predajnosti lístkov  na  avízované koncerty skupiny Smokie,ktorá onedlho opäť zavíta do Českej Republiky.

S pozdravom  Jožko

Chris Norman v Havířově

Havířovské hornické slavnosti

6. 9. 2008

(Karin)

Havířov 6.-7. září

Ahoj všichni,

            jak tak přemýšlím, kde a čím začít, tak si uvědomuji, jak to tentokrát bylo velmi pohodové. A také výjimečné. Nejen proto, že jsme věděli přesně kam jedeme, neboť jsme si to osobně „prošlápli“ už v červnu, ale také proto, že jeli i Jaroslav a Nataša Císařovi.

            Já jsem přišla na nádraží v půl desáté a už tam všichni byli – jmenovitě a abecedně, aby se nikdo necítil poškozen  - Císařovi, Láďa, Petr C.i Roman D. Uvítání slovy: „Tak už je tady…“,  „Čekáme jen na tebe…“, „Sraz byl v devět…“ apod. mě nemohl rozházet, neboť bylo krásné slunečné ráno, počasí hlásili letní a já byla po své rituální ranní kávičce nezdolně dobře naladěna.(Abych jim nekřivdila – oni také.)

            Vlak přijel načas, byl udržovaný, pohodlný a se stolečky a také poloprázdný – prostě přesný opak toho, který nás z Havířova odvážel, takže cesta příjemně a překvapivě rychle uběhla. Na nádraží v Havířově nás již čekal Jožka, trochu posmutnělý, protože bratr zase zklamal a nepřijel. A zatímco Roman vyřizoval zpáteční jízdenku, obrátila se na Natašu jakási černovláska s dotazem, zda jsme Fan klub Smokie a představila se jako Miluše, číslo 50.       Do hotelu Boršičanka, kde jsme byli ubytováni, jsme dorazili kolem třetí. Tam nás také uvítala Světla, která přijela už v pátek. Po nezbytných úpravách, na našich cestou poněkud pocuchaných exteriérech, jsme zasedli k „obědovečeři“ a shlédli havířovský tisk, při kterém se našemu čestnému členovi zježily vlasy. Chuť k jídlu mu to naštěstí nevzalo. To Romanovi zřejmě ano, protože si dal jako přílohu „hladovou“ rýži a vzdal se polévky, což normálně nebývá zvykem. :-)

            Po páté jsme se vydali na místo srazu, k poliklinice, a poté na místo činu samotné. Vzhledem k nabitému programu i nádhernému počasí se daly očekávat davy a ty tam také skutečně byly. Setkali jsme se tam i s dalšími členy FC, s kterými se nám nepodařilo potkat u polikliniky  – s Ivetou, Marianem a opětovně ještě s Miluší (č.50) a jejím manželem. Také jsem u hrazení zahlédla Světlu a vytušila zatím neviditelnou Janu.

            Během odpoledne a večera jsme vyslechli Lucii Bílou a místní omladinou velmi očekávanou skupinu Kryštof. To už jsme byli připraveni v prvních řadách, což jak se posléze ukázalo, nebylo moc prozíravé. Hysterické dorostenky nás přirazily na hrazení, když se komentátor slavností, milovaný Leoš Mareš přiblížil na dosah. Vřeštěly jako protržené, natahovali se s mobily i bez nich a kdyby mohly, roztrhaly by ho na kusy. A to nebylo nic proti tomu co nás čekalo při nástupu Kryštofa! Přede mnou stál kluk, který celý koncert doslova proskákal, několikrát mi vyšvihl oko svými dlouhými vlasy a vůbec si počínal tak nespoutaně, že když Krajčo řekl: „tak teď si dáme jednu skákací…“, tak jsem se začala bát o život. Přežila jsem!

            S malým zpožděním začal konečně koncert Chrise. Byl skvělý a my fanoušci nadšení, ale decentní. Nemám co dodat. Nevím, jestli to bylo celkově pohodově příjemně stráveným dnem, nebo jestli byl Chris výjimečně naladěn, ale bylo to úžasné! Chris, zřejmě inspirován temperamentním Richardem Krajčem a jeho akrobatickými výkony, se vypjal i k fyzicky náročnějším prvkům. Tančil, běhal a poskakoval víc než kdy jindy… Překvapivé a velmi milé bylo, že se naučil pár českých vět. „Dobrý večer“ bylo téměř bezchybné, ale že jsme „fantastické“ publikum ho maličko zmohlo. Trochu se také zarosil při vyslovování názvu hostujícího města a když si spletl Ostravu s „Havirovem“, odmávl to s poznámkou, že je to stejně „close“. Bylo mu odpuštěno dostalo se mu nadšené odezvy.

            Po koncertu se Romanovi podařilo vzájemně představit obě, pro náš FC důležité osobnosti, dr. Císaře a Chrise. Co si řekli nám snad prozradí ve svém komentáři sám autor.

            Druhý den jsme zahájili nezbytnou kávou a výbornou polévkou a zcela nenápadně a plynule jsme přešli k obědu, který jsme opět zakončili kávou. Po předběžné přípravě na Meuselbach jsme usoudili, že káv i pochutin již bylo dosti a po rozloučení s Jožkou, který nezůstával na Uriah Heep, jsme se vydali za sportem. J Tedy sportem – minigolfem… Musím prozradit – Laďa nechtěl! Cukal se a zdržoval, zkoušel po dobrém i po zlém, ale nakonec se podvolil, když jsme slíbili, že mezi každou dráhou je lavička, že to bude trvat jen hodinu, že se nezapotí, a že si potom zase půjdeme někam sednout.

(Jé, ahoj, šéfe. Tys to vážně dočetl až sem? A budeš cenzurovat? J)

To jsou samozřejmě bulvární klepy,bez sportu bych nemohl žít a minigolf je můj nejoblíbenější sport, mohlo se při něm i kouřit... L. D.

            V šest jsme se opět sešli s „Císaři“ a všichni se začali dohadovat kdy kde kdo bude při koncertě. A tak se skupinka na dobu koncertu roztrhla, aby se potom zase sešla. Po skončení jsme za stálého nadšeného popisování a rozebírání vyzvedli v hotelu zavazadla, dali poslední kávu a vydali se na nádraží. V Ostravě při přestupu začalo pršet, pak blýskat, déšť postupně sílil a houstl a pak začalo foukat až to hraničilo s vichřicí a přitom již doslova „padala voda“, ale my byli v suchu, akce skončena a to byl další důkaz, že „někdo nahoře nás má rád“.  Celé dva dny se vydařily, nejen díky krásnému počasí, ale díky všem zúčastněným.

            Děkuji VŠEM (Císařům, managementu i oddaným spolupoddaným) a těším se na další příští.

 Karin 011 (A Miňonky už nechci!)

Chris Norman v Havířově

Havířovské hornické slavnosti

6. 9. 2008

(Světla)

Chris Norman

a  Havířovské hornické slavnosti  6.9.2008

Konečně jsme se dočkali druhé významné události v letošním roce. Jednomu se až nechce věřit, že po takových dlouhých letech půstu je najednou Chris během jednoho roku 2x v České republice. Nebývalá úroda a jeden doufá, že bude pokračovat a spolu s ostatními nebude muset čekat na příští „gig“ dalších 25 let.

Přitom slavnosti měly mít původně v sobotu večer jinou zahraniční hvězdu – NAZARETH. Jenže v tomto případě zapracovala pro nás šťastná náhoda, Nazareth přijet nemohli a tak pořadatelé oslovili jako náhradníka Chrise. To byl úžasný nápad !!!

Nabitý program slavností sliboval vynikající zábavu od pátku až do neděle, takže jsme hned v červnu rezervovali na celý víkend jak hotel, tak volný čas. A protože nemůže být všechno bílé, přišly také černé události a bylo nutné upravit program jak pořadatelů (Chinaski), tak náš.

V sobotu zajistili pořadatelé nádherné počasí, nebe bez mráčku, sluníčko pražilo na hřiště celý den a odměnou jim byla bohatá návštěva, 8-10 tisíc prodaných lístků, takže i když se odečtou rodiny s malými dětmi, které po odpoledním programu odešly, byl to úžasný počet. I v Německu by byli rádi za takovou hojnou návštěvu.

Program byl skvělý, pro každého něco. Před 16 hodinou nastoupila Lúčnica a vysloužila si velký ohlas. Příležitostí vidět tento soubor a jejich skvělé tanečníky je velmi málo a diváci byli za tuto příležitost vděčni. Primáš říkal, že chystají koncem roku 2 koncerty v ČR, ale objednávky na 3000 lístků převyšují všechny návštěvní možnosti.

Po dalším slovenském hostu, Zuzaně Smatanové, začaly davy houstnout. Jednak se sluníčko klonilo pomalu k západu, a tak se diváci z pod přeplněných stanů, kde se občerstvovali a schovávali před žhnoucím sluncem, přesouvali k pódiu, a jednak nastupovaly, jedna po druhé, hlavní hvězdy večera. Přední řady se hemžily omladinou, která byla zvědavá nejen na Lucii Bílou, ale také na Leoše Mareše, který akci spolumoderoval, a hlavně na skupinu Kryštof. Množné číslo pro hvězdy večera je zcela na místě, protože každý z nich měl své početné publikum a atmosféra jejich přičiněním gradovala.

Lucie Bílá byla za doprovodu Petra Maláska perfektní. Přítomné skvěle navnadila a rozezpívala. Úžasný pohled, nádherná atmosféra. Držím palce stejně jako mnoho přítomných, kteří dali najevo své sympatie. Národ to všechno prožívá. Dvakrát musela Lucka přidávat a program nabíral zpoždění. Do sebe zahleděného a o své dokonalosti přesvědčeného Leoše naštěstí nepotkala při jeho kouscích žádná nehoda typu Hot Chocolate (viz akce Purkersdorf). Skupina Kryštof má v republice a zejména v tomto kraji výsadní postavení a těší se velké přízni „svého domácího publika“. Předvedli se skvěle. To byl tedy hukot. Nejvíce v ohrožení byla Karolína, ta měla kolem sebe snad nejdivočejší fanynky (škoda, že se fotky nepovedly, avšak na videu něco málo je). Ale kdoví, jak bychom se chovali my v jejich věku, kdybychom mohli na koncerty Chrise. Zkrátka Kryštof byli „těžký kalibr“ a nasadili laťku hóóódně vysoko. Rovněž museli přidávat a diváci je nechtěli pustit. Co přijde po výměně účinkujících?

Program nabral skluz 45 minut a tak ve 22:45 hod. přišel po Kryštofovi další Kryštof.

A v hledišti nastala generační výměna. Mnoho mladých couvlo hned nebo o chvíli později a přední místa zaujala střední generace. A nutno říci, že ani generace rodičů se nenechala zahanbit.

Chris nastoupil odpočatý, dobře naladěný, ve slušivé světle modré košili, bohužel bez svých červených kytar - krásné „karlovarské“ akustické kytary i bez temně červené 12-strunky (čeho všeho si ty ženské nevšímají, že?).

A bylo skvělé, že nastoupila i Shannon. S ní má představení náboj. Nezastupitelnou roli má při písničce Lost In Flight. Je to „meisterstück“ jak Chrise, tak Geoffa i Shannon a člověk neví, koho má sledovat dříve.   

V programu bylo patrno několik drobných změn:

-         Chris si rozšířil český slovník. Ke slovům „dobrý večer“, „děkuju“ přidal ještě „jak se máte“, „Ostrava“, „Havirov“ a roztomile se snažil vyslovovat „jste fantastický“.

-         Méně pobíhal po pódiu ze strany na stranu, zato zařadil více tanečních kreací ve středu pódia. Podezřívala jsem ho, že se v zákulisí tajně díval na předchozího Kryštofa a inspiroval se divokými tanečními reji Richarda Krajča.

-         Novým prvkem je v písničce Lay Back in the Arms of Someone „sestava 4 mušketýři“, kterou jsme mnozí zaznamenali na videu, fotkách a je nesmrtelně zachycená v místních novinách. Mimochodem to je asi jediná vydařená fotografie jak z K.Varů tak z Havířova. Profesionální fotografové (nebo kdo to byl) se svými profesionálními foťáky se ve fotogaleriích moc nepředvedli.

-         Playlist proti Karlovým Varům rozšířil o 4 písničky – z dob Smokie Oh, Carol a ze sólové dráhy Right time, Wrong Place; All Day, All Night; It´s All Right.

Co se ale nemění, jsou stále převládající červená a fialová světla, která tedy nejsou příliš lichotivá.

Skvěle spolupracovalo publikum, havíři se zkrátka umí bavit. Hlasového cvičení při Don´t Play Your Rock´n´roll to Me se účastnila většina přítomných. Za odměnu nám dal Chris přídavkem 3 písničky.

Byl to zase úžasný zážitek. Pro nás určitě a doufám, že i pro Chrise a celý jeho Band.

A nesmím vynechat ještě na jednu neopominutelnou událost. Tentokrát na koncert přijel i autor naší bible, knihy o Smokie, pan Císař s manželkou a  měl po koncertě chvilkové setkání s Chrisem. Účastnit se ho mohl jen úzký okruh lidí, ale určitě to byla památná událost.

Pochvala patří i Havířovskému deníku a panu Pristášovi za jeho příspěvky v novinách. Tak má být vidět hlavní kulturní událost v regionu. Díky.

Program pokračoval i v neděli, kdy hlavní hvězdou byli Uriah Heep, a jak mi říkali místní, bylo to přinejmenším stejně skvělé jako v sobotu. Ráda věřím, ale my bychom si přáli hlavně hodně těch „sobot“.

Mějte se všichni krásně.

STA (Světly tisková agentura)

Chris Norman v Havířově

Havířovské hornické slavnosti

6. 9. 2008

(Petr Cedrych)

Chris Norman v Havířově

       V rámci letošních Hornických slavností konaných v Havířově byl jedním z vrcholů koncert Chrise Normana. V letošním roce v České republice vystoupil podruhé / poprvé to bylo v červnu v Karlových Varech/. Členové FC si samozřejmě příležitost setkat se s touto legendou nenechali ujít. Snad se nespletu, ale mám pocit, že členů FC dorazilo do Havířova 10, s nimi i někteří sympatizanti, někteří z nich možná i v brzké době rozšíří řady čllenů FC. Jak již bývá zvykem, akce byla již dopředu perfektně připravená – ubytování v sympatickém hotýlku nedaleko místa konání slavností, přesně naplánovaná cesta- opět žádné bloudění, co více jsme si mohli přát. Všichni, kteří se na přípravě podíleli, si zaslouží velký dík.

 Po zahřívacím pátku, který členy fanklubu příliš nezajímal, bylo vrcholem sobotního večera vystoupení Chrise. Ale již odpoledne bylo možno spatřit hvězdy české a slovenské popmusic. Jmenovitě: zajímavá Zuzana Smatanová, perfektní Lucka Bílá, populární, téměř domácí Kryštof, nepřesvědčivý a hlavně obludně falešně zpívající Leoš Mareš a bezkonkurenčně v sobotu nejpřesvědčivější Chris Norman a jeho Band. Chris byl ve vynikající formě, zdál se odpočinutý a ve zpěvu zcela jistý. Ačkoliv obecenstvo bylo nejvíce zvědavé na písničky z dob Smokie, Chris zařadil několik, především svižnějších titulů ze svého novějšího repertoáru. Bylo vidět, že byl mile překvapen množstvím návštěvníků– dle mého odhadu se před podiem tísnilo cca 8-10 tisíc posluchačů. I přes perfektní úroveň Chrisova vystoupení odjížděli členové FC z Havířova trochu zklamáni – dobrou náladu jim zkazila prezentace koncertu v místním tisku – koncert byl prezentován jako koncert Smokie!, dále bylo uváděno mnoho nepřesností o této kapele –např. jako nejúspěšnější album byl uváděn titul, který nikdy ani samotní Smokie  neslyšeli, další nepřesností bylo uvedení roku, od kterého skupina na poli populární hudby působí /l965/ atd.

Asi nemá cenu další omyly autorů prezentace uvádět, nejlepší bude, že celý článek bude na stránkách fanklubu otištěn a čtenář si obrázek udělá sám. Příjemným skutkem též bylo, že promotér celé akce umožnil autoru knihy o Smokie panu Císařovi osobní setkání s Chrisem Normanem.Toho se ještě mohli bohužel zúčastnit pouze další dva členové, na ostatní se díky nedostatku času a zásahu manažera nedostalo – zcela jistě se příště pokusí FC dojednat lepší podmínky tak, aby se i ti členové FC,kterým se to ještě nepovedlo, mohli s Chrisem setkat. To by bylo asi vše k sobotě, v dalších příspěvcích se objeví zcela jistě a další postřehy z koncertu. Vrcholem  neděle bylo  vystoupení též legendárních Uriah Heep. Tentokrát návštěvníci koncertu zažili opravdový nářez. Skvělé výkony kapely, počínaje zpěvákem, až nadlidsky šlapajícím bubeníkem, přes baskytaru a klávesy až k vynikajícímu sólovému kytaristovi M. Boxovi, uvedly přítomné téměř do extase. Opět se potvrdilo, že britské hudební legendy mají i dnes publiku co říci.

Ing. Václav Slabý

Hradec Králové

Chris Norman v Karlových Varech

Rock For KV s Kalibrou

7. 6. 2008

(Jana Čermáková)

Karlovy Vary 7.6.2008

Takže se to konečně stalo a po dlouhých 25 letech se Chris Norman

vrátil na české pódium! Ještě jednou vřelý dík firmě Kalibra a KV production service! A teď k tomu hlavnímu:

V den koncertu jsem po obědě čekala na své přátele, Karin, Romana, Láďu a Jožku, kteří zdárně dorazili a po chvíli se k nám přidala Světla s kamarádkou. Trochu jsme poklábosili a rozjeli se ke stadionu. Kluci jeli se Světlou, která jim ukazovala cestu - je to její domovská obec - smím-li prozradit:). A já s Karin autobusem. No a jak se nám to nestane v cizině (skoro) tady jsme zabodovaly a přitom všelikém plkání přejely naši  výstupní zastávku, takže nás uvítala konečná. Naštěstí řidič - i když se divil jak to že zase jedeme zpět, nad námi mávl rukou (jó ženské!) a dokonce nás vzal ty 2 zastávky zpět zadarmo. Takže jsme se sešly před stadionem s tím naším zbytkem a přidali se k nám naše nejmladší členka Monika s taťkou.

Bylo horko a do 22:50 hodně daleko. Zabrali jsme levou část první řady, další fanklubáci se vrhli na část pravou. Mezi námi byli skalní fans z Německa s vlaječkou. V podstatě jsme tam pak zůstaly my 2 - já a Karin vzájemně se střídajíce odskočením na toaletu a pro pití, vypomohla nám i Světla. Pánové měli jiné aktivity - viz jejich počteníčko:). Bylo to dost úmorné, navíc nás ubíjely decibely takže jsme skoro ohluchly.

 Vzhledem k výjimečnosti situace - koncertu v České republice - jsem již delší dobu předem domlouvala s managementem Chrise v Německu setkání pro fanoušky tzv "greet and meet" po koncertě a bylo to oficiálně schváleno. Již v pátek jsem přímo v KV kontaktovala pí. Černickou z agency, která již byla informována a přislíbila večerní setkání Chrise se členy fanklubu jenže měla požadavek 4 - 5 lidí! Doufala jsem, že se to po gigu vyřeší co nejlépe.

 Jakž takž jsme s Karin přežily dobu do začátku Chrisova koncertu. Tentokrát při chystání aparatury byl blízko zhroucení Jens - hlavní zvukař, neboť co neudělal sám to neměl, navíc pomocníci z KV měli problémy s technickou angličtinou a němčinou tak se opravdu hodně naběhal a upadávaly mu slova nehodící se na obrazovku:).

Moc mne potěšilo, že místo Shannon (byla v USA a postrádal ji hlavně Láďa) přijela Lynn, která dlouhou dobu zpívala vokály spolu Elli a je i dobrou kamarádkou, takže jsme se v pátek moc srdečně přivítaly. Chris se rozzářil jako vánoční stromeček když slyšel odezvu všech, kterým zpíval a hrál a byl VELMI VELMI POTĚŠEN, že přece jen ho lidi v téhle republice rádi slyší a dávají to najevo. Hodně dlouho již chtěl přijet právě sem - velký dík těm co to umožnili! A pevně věřím, že to není návštěva poslední. Bohužel zpíval zkrácenou verzi svého koncertu, takže jsme se z jeho písní mohli těšit jen něco přes hodinu což uteklo jako voda. A jej zase potěšilo, že jsme zpívali písně s ním a to i ty, které nejsou až tak chronicky známé a děkuje všem svým českým fanouškům za úchvatné a milé přivítání po 25 letech!

Abych se vrátila k situaci po koncertě. Pravá strana našich fanoušků zmizela vpravo a ten náš zbytek po veškerém focení kluků se členy fanklubu dorazil do zákulisí pozdě - bylo mi řečeno, že jsem tam údajně již byla s nějakými fanoušky, s kterými se Chris fotil a během 10 minut odjel... Protože jsem tohle setkání plánovala jako překvapení hlavně pro Láďu, který si to opravdu zaslouží za všechnu tu práci co pro nás všechny dělá, navíc měl v autě pro Chrise a spol 6 či 8 dárkových balení Plzní jako dárek od fanklubu, vzala jsem je do hotelu. Moc děkuji Chrisovi a Georgovi, že byli velmi milí a Chris se nám vydal na milost, tudíž se mohlo fotit i natáčet, Láďa zářil, dostal od Chrise i to své vytoužené trsátko a pivo chutnalo celému bandu (Chris má ale přece radši tvrdší značku - whiskey:). Poseděli jsme tam do kuropění - bylo stále plno emocí a o čem si povídat. Chris a spol. byli vedle nás, probíral se koncert a různé legrácky, prostě nějaký spánek byl v nedohlednu - i věčně spavý Láďa měl široký úsměv a o Karin, která normálně usíná po jedné hodině v noci ani nemluvím! A chudák Jožka, kterého čekala strastiplná cesta až na Slovensko - mne čekala taky děsná cesta, ale o něco kratší, naštěstí. No nic, tohle všechno šlo stranou, všichni jsme měli adrenalin na nejvyšším stupni. No a pak bylo loučení - Lynn se přišla rozloučit, protože jako první brzy letěla. Láďa neodolal a tak získal další foto s atraktivní, tentokrát, angličankou (ze Skotska:). Roman pak toužil po fotu s Geoffem, znovu navrátivšímu se sólovému kytaristovi ze starého a nejlepšího Chrisova bandu - nakonec se dočkal. Teď bude snad toužit jen po fotu s Georgem...! Jsem ráda, že se hodně fanoušků dostalo ke Chrisovi i přes neskutečné šachování české agentury. Tím pádem mohu poděkovat nejvíce Chrisovi za jeho vstřícnost, ochotu a dobrou náladu se kterou se nám věnoval a samozřejmě mé díky patří i Georgeovi, který nebyl proti a dovolil narušit soukromí v hotelu a taktéž dobře přijal všechny fans po koncertě na stadionu.

For Chris:

Please receive our big thanks for your return to Czech republic, your

easiness, kindness, excellent mood and cutest smile. Let us express

special big thanks for "greet and meetings" you were "amazing":))!! It

took you 25 years to get back here - we are SO looking forward for

your another visit! Be always prepared for warmly welcome.

For George:

Dear George many thanks for your kindness and tolerance for our

enthusiasm regarding this meeting. See you soon:)!

Samozřejmě děkuji Světle za plakáty a její iniciativu s výrobou uvítacích transparentů pro Chrise. A srdečný dík všem fanouškům, kteří přijeli a ukázali Chrisovi jak moc ho rádi vidí a doufám, že to takhle bude i na koncertě příštím. Bylo mi milé se setkat se všemi novými tvářemi - všechny zdravím!

Jana Čermáková

Chris Norman v Karlových Varech

Rock For KV s Kalibrou

7. 6. 2008

(Světla Syselová)

Chris Norman – Rock for Karlovy Vary

7.6.2008

Milí přátelé,

příspěvek zasílám se záměrným zpožděním. Potřebovala jsem vstřebat všechny dojmy, zachovat mírný odstup a nechat trochu vyprchat emoce z 3-denního prodlouženého víkendu. Tento koncert byl pro mne velmi niterní a emocionální záležitostí. Obětovala jsem mu hodně, ale nelitovala jsem a vyplatilo se. S několika členy jsme se původně chystali na 14.6. do německého Grossbodungenu a místo toho přišly KARLOVY VARY!!!

Když mne Láďa požádal, zda bych v KV nezískala nějaké informace ohledně Chrisova vystoupení 7.6.2008 inzerovaného na ruských stránkách, dala jsem se do shánění jakýchkoli informací. V Informační službě ještě nic nevěděli, ale doporučili kontakt na jednu produkční firmu. Alespoň jsem došla na stadion (lilo jako z konve) a udělala několik fotek, protože mi bylo jasné, že Stadion ZM bude každý těžko hledat. Není to typická stavba a je snadno přehlédnutelný. V neděli 11.5. večer při cestě na autobus do Prahy jsem viděla na zastávce Stadionu ZM tento plakát. Málem jsem vypadla z autobusu, ale už jsem začala věřit. Bylo to první potvrzení.

Pak následovala mailová korespondence s KV production, kde nám paní Černická velmi ochotně poskytla základní, důležité informace k akci. Shrnula jsem je do souboru, aby posloužil na stránkách všem zájemcům. Připravila jsem i příjezdové cesty autem a autobusem se záchytnými okolními body a přehled městských autobusů ke stadionu. Bohužel se je nepodařilo na stránky zadat. Buď jsem nezvolila vhodný formát nebo je „přetloukly“ doznívající komentáře z koncertů Smokie.

V týdnu před koncertem jsem došla do KV production poděkovat jménem našeho fanklubu za pozvání Chrise do KV kyticí symbolických 7 květů. Získala jsem i velké plakáty formátu A1 a malé A5. Část jsem jich využila ještě na dodatečnou propagaci, větší část jsem předala pro naše členy Láďovi. A protože se nepodařilo je rozdat všem přítomným, domluvte se v případě zájmu s Láďou nebo mám ještě po 4 ks já. Budete-li se pohybovat v Praze nebo Karlových Varech, dejte mi vědět, ráda Vám je dám. Případně malé A5 mohu poslat poštou.

 Plakáty zůstaly u mě v autě, zbytek vezl Roman D. do Prahy pro případné zájemce... pozn. L.

Páteční karlovarské noviny přinesly pozvání na akci, ovšem hvězdě večera věnovaly ten menší obrázek a neměly zřejmě lepší než tuto fotku z koncertu ze Sprembergu 2006. A teď předběhnu. Celému Rockfestu věnovaly karlovarské noviny  malý článek na stránce vpravo dole. Neuvěřitelné ……

Páteční noviny přinesly pozvání na akci, ovšem hvězdě večera věnovaly jen malý obrázek a neměly zřejmě lepší než tuto fotku z koncertu ze Sprembergu 2006.   A teď předběhnu. Celému Rockfestu věnoval Karlovarský deník 9.6.2008 na své 2.straně vpravo dole tu malou noticku ……  v tomto znění:

Sobota byla na tuhnickém stadionu zasvěcena především dětem Karlovy Vary/ Velkou letní show se spoustou zábavy, atrakcí, dobrot, koncertních vystoupení a soutěží připravila jedna z karlovarských firem pro děti z celého regionu. Jde už o tradiční předprázdninovou akci, na kterou se ovšem mají důvod těšit i dospělí. Po celodenní zábavě pro děti se totiž večer na stadionu uskutečnil koncert slavného britského zpěváka Chrise Normanna, leadra kdysi přeslavné skupiny Smokie. „Těšili jsme se na ten koncert už celý měsíc. Naštěstí nám přálo i počasí, takže jsme ve společnosti stejně naladěných lidí, kteří si kromě jiného zavzpomínali i na mladší léta, strávili krásný večer,“ říká Gustav Brejcha, který přijel na večerní koncert až z Prahy. Organizátoři plánují podobnou akci i napřesrok – nehodlají prý s příjemnou tradicí skončit... (sia)

V sobotu 7.6.08 sluníčko pražilo na stadion už od rána. Hned dopoledne jsem si všimla, že pořadí večerního programu je trochu změněné:

16:50 Petra Janů

17:55 Peha

19:05 Pražský výběr

20:20 Anna K.

21:35 David Koller

22:50 Chris Norman

a že fotbal mezi Švýcarskem – Českem „odnese“ hlavně Peha a Pražský výběr. Každý měl v tomto odpoledni možnost vyžít se dle svého a každý si mohl přijít na to své. Někteří návštěvníci však byli nepříjemně překvapeni, když přišli až po tom „svém koníkovi“, že?

Po příchodu na stadion jsme drželi s částí přítomného fanklubu kus první řady na pravé straně (když není Shannon, užijeme si alespoň Geoffa) a dekami a stoličkami jsme si vymezili větší prostor, aby bylo místo i pro další příchozí. S Petrou Janů, Pehou a Annou K. to bylo příjemně strávené odpoledne. Jejich vystoupení byla pro mne velmi sympatická - hezký pohled, hezký poslech, hezké písničky.

Pražský výběr není můj šálek, i když jsem se zpočátku snažila sledovat, ale protože nikdo nepřivezl žádný transparent, rozhodly jsme se s mými kamarádkami narychlo něco připravit. Ze dvou kusů ubrusů velikosti cca 1,40 x 0,50 m jsme připravily uvítací transparenty. Jeden jsme přivázaly na zábradlí čelem k podiu na naši pravou stranu, druhý jsme daly Janě a Karin, které stály v 1.řadě na levé straně.

Jedna technická poznámka k počtu členů a sympatizantů - mně počty vycházejí o 3-5 lidí více.

Dost jsem se těšila na Davida Kollera. Vždy jsem jemu a Lucii posílala hlasy do anket, ale pro mne bylo jeho vystoupení až na 2 nebo 3 písničky zklamáním. Již během vystoupení Anny K. začal dav houstnout a už jsme museli hájit před německými fanoušky místa nejen v 1.řadě. Za Davida Kollera už byl předek neprodyšně „uzavřen“, nikdo nemohl „ven“ a nikdo „dovnitř“. Program nabral asi 20 minutové zpoždění Nedočkavost byla patrná na všech tvářích a nervozita se stupňovala. A pak to cca ve 23:10 začalo: Ladies and gentlemen, please welcome ….. Bylo úžasné slyšet to přivítání, aplaus a hned s prvními takty mnohohlas publika „A summer evening on Les Champs Elyses”…..

Chris si prohlížel publikum a zdravil známé tváře. Všiml si i transparentů, pokročil vpřed a „ostřil“ oči, aby je přečetl. Nevím, zda byly ještě v té tmě k přečtení. Příště musíme ještě tučnější písmena.

Jura měl svolení natočit pár záběrů v zákulisí a pak první tři písničky oficiálně zblízka na svojí kameru. To budou určitě zajímavé záběry pro DVD (jednou budeme mít v domovech důchodců na co vzpomínat). „My za plotem“ jsme to jistili další kamerou, kterou jsme si mezi sebou předávali, abychom si mohli užívat koncert. Ale ze záběrů je vidět, že udržet se ve stabilní poloze bylo velmi obtížné, zejména při Needles and Pins, které existuje v mnoha verzích, ale verze Smokie je nepřekonatelná, nebo při „palbě“ Sledgehammer. Při Don´t Play Rock´n´roll to Me se také účastním hry mezi pódiem a diváky a vzpomínám, jak se při Bratislavské lyře 1983 snažili diváky přimět ke spolupráci. To byla fuška, že Chrisi? Uf, uf. Při prvních tónech Lost in Flight sebou pokaždé trhám, protože nevím, zda mi zvoní mobil nebo hraje písnička a zapomínám dýchat. To je prostě nádhera. Chris je mistr nejen rocku ale i nádherných balad, bohužel se v našich rádiích nehrají, na to máme pouze CD-čka. O to je ta hudba pro nás cennější, protože je těžce vydobytá. Šilo to s námi celou dobu. Únava z dlouhého stání a sluníčka byla ta tam a my jsme omládli o několik desítek let. Troufám si říci, že jsme všichni vytvořili skvělou kulisu. Vřelé atmosféry si užíval i Chris. Hrál s velkým nasazením a s pomocí celého „bandu“ připravil skvělé představení. Bylo to obdivuhodné. Jiné hodnocení jste ode mne ani nečekali, že? Stihl odzpívat i s přídavkem 14 písní – viz playlist na konci příspěvku. Hrozně rychle to uteklo a v 00:15 byl nenávratně konec.

Atmosféra byla rozhodně srovnatelná s nejlepšími koncerty v Německu. Doufám, že to tak vnímal i Chris a že se nebude bát přijmout další pozvání do České republiky. A mohl by si troufnout i na samostatný koncert. My přijedeme kamkoli, i kdyby to mělo být znovu do Karlových Varů. Až se bude otevírat nová multifunkční hala, která se staví vedle Stadionu ZM, byla by to skvělá příležitost ……

Přesto přese všechno měl koncert pro mne 3 drobné vady na kráse. První byla absence Shannon. Nic proti Lynn, nezpívá špatně, ale Shannon je Shannon. A kytara navíc se také hodí.

Mrzelo mne, že jsem se nesešla s Květou, Mirkou a Magdou. S Květou jsme musely stát na koncertě v Plauen velmi blízko sebe, protože já jsem stále ve 2.řadě nalevo. Tak snad bude brzy nějaká další příležitost.

Během celého odpoledne a večera se probíralo jedno hlavní téma. Při takové vzácné příležitosti všichni členové FC doufali v nějaké to setkání s Chrisem, které by přineslo autogram nebo snad i skupinové foto. Kontakt jsme zkoušeli z několika stran. A protože před koncertem nebyla příležitost, nezbývalo, než to zkusit po koncertu. V zákulisí nám však řekli, že už odjel do hotelu. No nic, nepovedlo se, ale i tak to byl skvělý večer. Za chvíli mi však zvoní mobil a v něm slyším: „Přijď …. a vezmi i ostatní.“ Tento hovor vzal mému mobilu poslední energii a krátce nato vybitý klekl. Osud? Vyšší moc?

To co následovalo, bylo jako sen. Nejdříve ze zázemí vyšel George s tím, že Chris přijde za pár minut. Nervozita se dala krájet. Byla to chvíle, kdy se otevřely dveře a z nich vyšel Chris. Žádné stopy po náročném výkonu, uvolněný, milý, vstřícný. Osobnost. Pyšně jsme předkládali naše kultovní knihy. George se opět divil, co že to je. A než jsem stačila reagovat, Chris vysvětlil, že je to „Czech book“. Kolikrát ji už držel v ruce a podepisoval se na stejnou dvoustranu. To už musí být pro něj rituál. Pane Císaři, díky!

Nejdříve podepsal vše, co jsme mu dali a pak došlo i na osobní fotečky. Tady mám „mhu“. Když jsem se dívala na ostatní, jak jsou šťastni, byla jsem z toho na měkko. Bylo mi ale líto, že tam nejsme všichni. Na ten okamžik nikdy nezapomenu. Ani nevím, jak dlouho to celé trvalo. Pak se rozloučil a vrátil se zpět. Pohádka skončila.

Thanks go to Chris and George for this chance and wonderful time. Thanks a lot for your music.  All evening was breathtaking.

Pak jsme se ještě rozloučili my a každý se ubíral do svého trvalého nebo dočasného domova. Ale spát jsme nešli. Dlouho do ranních hodin jsme rozebírali vše, co se za ty dva dny událo.

Na závěr bych ráda poděkovala lidem, bez kterých by tento večer nebyl takový, jaký byl:

- Vřelý dík patří KV production za nápad pozvat Chrise a celou realizaci akce. Také děkuji paní Černické a jejím spolupracovnicím za vstřícnost a ochotu odpovídat na naše maily.

- Děkuji Martě a Janě, že přijely a za jejich trpělivost, pochopení, podporu a oporu.

- Moc děkuji mojí mamce za logistickou podporu při zásobení potřebným materiálem pro naše pohodlí a pro tvorbu transparentů a za to, že s námi znovu po 30 letech prožívala euforii kolem Smokie a Chrise.

- Zejména děkuji Dášence a Milanovi, že po Wernesgrünu mohutně povzbuzovali Chrise i na Stadionu ZM, za skvělou atmosféru a za všechno ostatní ……

- Největší dík patří neteři – jsem a budu nesmírně vděčná ……

- Děkuji také synovcovi a Niki, že se přišli podívat, ačkoli to nebyli Linkini ani DJ Tiesto, a za pohodlný rozvoz do našich domovů.

- And the Oscar goes to ….. děkuji návštěvníkům z Karlových Varů, blízkého i dalekého okolí, známým, spolužákům i spolupracovníkům, že přišli v hojném počtu a vytvořili skvělou atmosféru.

S pozdravem „Smokie zdar a Chrisovi zvlášť“

STA (Světly tisková agentura)

A nezbytný playlist:

1.   I’ll Meet You at Midnight

2.   Needles and Pins

3.   Lay Back in the Arms of Someone

4.   Stumblin´ In

5.   Lost in Flight

6.   If You Think You Know How to Love Me

7.   Mexican Girl

8.   Living Next Door to Alice

9.   Turn Right, Turn Wrong

10. The Growing Years

11.  Sledgehammer

12.  Midnight Hour

13.  My Sharonna

14.  Wild, Wild Angels

15.  Don´t Play Your Rock´n´roll to Me

16.  Midnight Lady

Chris Norman v Karlových Varech

Rock For KV s Kalibrou

7. 6. 2008

(Jožko Lučan)

                          CHRIS NORMAN 

                                 KARLOVY VARY   7.6.2008

              Milý a vážený priatelia tak sme sa konečne dočkali.Po nekonečne dlhých 25 rokov konečne zavítala legenda svetovej populárnej hudby,bývalý frontman skupiny Smokie nám všetkým dobre známy Chris Norman.Tentokrát vystúpil ako hlavný hosť štvrtého ročníka hudobného open-air festivalu ROCK FOR KARLOVY VARY 2008.

Tohtoročný festival sa niesol v duchu príjemnej atmosféry vyplnené dopoludňajším programom venovaný  deťom a samotné poobedie ponúklo bohatú zmes dobre známych tuzemských a zahraničných skupín PETRY JANU,slovenskej PEHY,pozmenenou pražskou skupinou PRAŽSKÝ VÝBĚR II,ANNY K.,DAVID KOLLER BAND a na konečný záver už zmieňovaný CHRIS NORMAN,bývalá ikona populárnej hudby 70-tych rokov.

Hlavnými ťahákmi tohtoročného ROCK FESTU boli predovšetkým DAVID KOLLER a CHRIS NORMAN,ktorý jednoznačne preválcovali jednotlivé predkapely festivalu.Či už to bolo v celkovom prejave,zvukovom nastavení,počte divákov v publiku,ale hlavne svojím prejavom.V tom podľa môjho názoru jednoznačne zvíťazil Chris Norman,ktorého si prišlo pozrieť podľa naších odhadov niečo okolo 3000 divákov.

Hudobný playlist vystúpenia Chrisa Normana sa tentokrát líšil od svojho typicky hrajúceho playlistu,čo bolo pravdepodobne spôsobené zmenou prostredia v ktorom odohral svoje vystúpenie.Na koncerte odozneli predovšetkým najväčšie hity skupiny Smokie z obdobia,keď ešte hrával za túto formáciu v období 1975-1986.Výnimku tuším tvorili iba dve skladby a to dobre známa pieseň z obdobia spolupráce s Dieterom Bohlenom MIDNIGHT LADY a skladba z albumu 90-rokov REFLECTIONS,  LOST IN FLIGHT,ktorá je obzvlášť veľmi obľúbená medzi jeho fanúšikmi.

Zasvetený si určite povšimli určité zmeny v porovnaní s inými živými vystúpeniami.Tentokrát po Chrisovej pravici nehrala gitaristka Shannon Callahan,ale bola nahradená svojou predchodkyňou Lynn McTaggart s ktorou si zaspieval aj duet STUMBLIN‘ IN.Došlo taktiež k určitým zmenám v komunikácii s publikom,napríklad pri skladbe DON’T PLAY YOUR ROCK’N’ROLL TO ME,ale hlavne záverečná ďakovačka pri ktorej Chris po spoločnom odchode z pódia s ostatnými členmi jeho skupiny sa opäť vrátil a zanôtil ešte raz sólo poďakovanie vrúcnemu publiku.Chris Norman tentokrát zamenil svoju „starú“ sólovú čiernu gitaru za novú,ktorá ešte doslova žiarila novotou.

Podľa niektorých zdrojov spevák už dlhšiu dobu pobýval v tomto prekrásnom ľuďmi vyhľadávanom lázenskom kúte republiky a tento fakt sa aj zrejme odzrkadlil v jeho vystúpení,kde pôsobil sviežo a uvolnene.Jeho jemne zastretý zamatový hlas sa niesol a chytľavo prenikal jednotlivými skladbami.

Publikum  bolo zložené z rôznych vekových generácií,ale de fakto prevažovali staršie ročníky.

Opäť jedna veľká škoda v oblasti promócie hlavnej hviezdy podujatia.Na regionálnej úrovni to možno bolo obstojné,ale čo sa týka promotion väčšieho rozsahu obzvlášť za pomocí médií to bolo doslova mizerné.Hľadal som v rôzných mienkotvorných denníkov  niečo o ROCK FESTE,ale bol som veľmi sklamaný.Keby som osobne nevedel,že na tohtoročnom festivale vystúpi Chris Norman,tak by som to možno aj prehliadol.To nedávné vystúpenie skupiny Smokie malo lepšiu promotion v celoplošných médiach,aj keď boli uverejnené len v regionálnych prílohách.

Vážená agentúra,všetci si vážime toho,že ste po dlhej dobe dotiahli do Českej Republiky tohto charizmatického speváka,ktorý predovšetkým žiaril v druhej polovici 70-tych rokov minulého storočia,ale nemôžem nereagovať na určité chyby a možno aj celkovo slabšiu reklamu  samotného predstavenia .Pevne veríme že ste určite chceli,aby konečný výsledok z akcie bol čo najúspešnejší,ale prečo ste to v tomto smere zanedbali.Veď predsa stačí tak málo,alebo by táto promotion bola až tak nákladná a znamenala by finančný kolaps?Nech si každý sám urobí v  tomto obrázok.Faktom ale zostáva to,že podujatie sa vydarilo takmer po každej stránke a tak de fakto úloha zo strany promotérov bola splnená,ale je to vec názoru a podľa mňa si megastar tipu Chrisa Normana zaslúži oveľa lepšiu reklamu.

Ďalej čo mi trochu vadilo boli chyby a nepresnosti hlavného konferenciéra p.Jančaříka,ktorý uvádzal jednotlivé súbory.Väčšinou polopravdy,alebo aj bohužiaľ aj nepravdy.Je to smutné,pretože celkovo zas až tak tých informácií čo sa týka osoby Chrisa Normana nepadlo a taktiež musíme priznať,že detaily hudobnej kariéry speváka pozná málokto a prítomné obecenstvo to pasívne príjmalo s výnimkou členou fanklubu,ale to už je o niečom inom.

Tentokrát sme si trošku viac postáli ako zvyčajne.Členovia fanklubu pevne držali první línie,za ktoré sme si  „bohužial“ museli zaplatiť daň vo forme takmer 8 hodinového čakacieho maratónu.Mne osobne toto moc nevadilo a čakaciu dobu som si  „vychutnával“ spolu s kolegom Petrom Končelom sledovaním jednotlivých predkapiel.

Rozvrh jednotlivých vystúpení bol celkom dodržaný,samozrejme sem tam neaké to oneskorenie spôsobené ladením a nastavovaním pódia jednotlivých súborov.

Samotný koncert Chrisa Normana bol o niečo skrátený v porovnaní s jeho inými vystúpeniami,ale myslím že publiku,ktoré bolo na výsosť spokojné to vôbec nevadilo.

Ani sme sa nenazdali a vystúpenie ktoré trvalo asi hodinu a pol skončilo nieč viac po polnoci.

Niektorý z nás sa rozbehli do zákulisia pódia,kde sa chceli stretnúť s hudobným idolom ktorý mnohým z nás učaril a obohatil naše kultúrne životy.Pre mnohých idol,nevynímajúc mňa.

Akcia ktorej sa zúčastnil slušný počet členov fanklubu a sympatizantov sa zrazu znenazdajky roztrhol a na záverečnom fotoragfovaní takmer bezprostredne po koncerte ostala iba časť,po ktorom sme sa mohli všetci odobrať za prípadným možným stretnutím Chrisa v zákulisí,ktoré bolo už dopredu údajne avízované s povolením osoby zúčastnenej pri poriadaní koncertu.

Torzo ostatku skupinky  sa potom odobralo poza pódium veriac v možné stretnutie.To čo sa stalo potom sme nemohli uveriť vlastným očiam.Nikdo samozrejme nič nevedel a spomínaná paní poriadateľka nebola taktiež k dostaniu.

Pravdu povediac boli sme v tomto smere sklamaný,pretože sme dúfali že sa nám konečne podarí uvidieť Chrisa z bezprostrednej blízkosti,čo je snáď najväčší sen každého fanúšika.

Po následných rozlúčkach s niektorými členmi fanklubu sa skupinka zbývajúcich členov fanklubu presunula do hotela,kde bola ubytovaná Janka,ale aj Chris dúfajúc,že keby predsa ešte náhodou ...

Po príchode na hotel vôbec nič tomu nenasvedčovalo,všade ticho,tma a pomaličky zmierený s faktom,že ani tentokrát to opäť nevyšlo.

A zrazu ako blesk z čistého neba.Pred hotel dorazili dve autá v ktorých bol hádajte kto?Chris s Georgom sa sprvoti stratili v hotelových útrobách,ale personál hotelového baru začal byť až moc podozrivo aktívný,čo vlastne avízovalo že nieje všetkému koniec.

Nejdem už rozoberať ďaľšie detaily,je to zbytočné,pretože každému je jasné,čo zanietený fanúšik ako ja alebo Vy v takom stave prežíva.Ani náznak neochoty,alebo niečo v tomto smere,Chris s ochotou a povedal by som aj s radosťou strávil možno 5 minút so svojími fanúšikmi.Krátke konverzácie,úsmevy ........

O niečo neskôr k nám prišla aj Lynn.Čo Laci,čo povieš na ňu?:-)

Shannon je Shannon...  L.

Já by som rád videl aj Shannon,ale Lynn je už tak trošku povediac súčasťou Chrisovho hudobného života.

Bol to jednoducho skvele prežitý víkend,ktorý sa mnohým z nás zapíše do naších spomienok.

Všetko sa udialo tak rýchlo a ani som sa nestačil lepšie zoznámiť s novými členmi,čo ma osobne veľmi mrzí.Určite to nebolo kvôli nezáujmu,ale boli sme asi moc roztrúsený po rôznych častiach hľadiska a na konci vystúpenia sa väčšina odobrala do svojích domovov.Dúfam,že to v najbližšiej budúcnosti budem môcť napraviť,ste všetci veľmi fajn!

Záverom by som chcel poďakovať kamarátkam Karin a Janke,za skvele prežitý víkend,za ich pomoc pri vybavovaní rôznych vecí týkajúcich sa nášho pobytu.Vy viete,čo mám na mysli.A hlavná vec je že plagát už je doma,aj keď ešte nevisí,ale pracuje sa na tom J

Romanovi taktiež ďakujem z mnoho vecí,s ktorými mi osobne moc pomohol.Neváhal ani chvíľku a venoval mi časť svojho času pri vybavovaní cestovných záležitostí a taktiež ochota pri zháňaní pobytu,zvlášť veľké díky za ušetrené peniažky,to som vážne nečakal s tým Jankom že to tak s Karin dodatočne dohodnete.Niečo ma aj osobne mrzí Roman,ty vieš čo.Už sme to preberali,ale uvedomujem si to!

Laci,tebe za skvelú spoločnosť,za tvoju  veselú a hlavne vždy príjemnú náladu aj napriek tomu,že si mal za sebou ťažkú noc a hlavne za to,že si to všetko „spískal“ a dal dohromady skupinu nadšencov,ktorý majú veľký spoločný záujem!

Tzv.spešl dík tentokrát dávam Svetluške za jej neúnavnú propagáciu,ktorú zvládla podľa môjho názoru perfektne.Viem,chcela si to čo najlepšie,veď si bola na domácej pôde.Tie transparenty,to bolo skvelé!

Ďakujem všetkým ktorý sa zúčastnili, zdravím nových členov Mirku,Magdu,Moniku,Květu ....ktorý sa odhodlali a konečne prišli posilniť náš tým.

Prajem Vám všetkým príjemné prežitie leta a mnoho skvelých zážitkov !

Do skorého videnia zas na neakej akcii priatelia.

Jožko

Chris Norman v Karlových Varech

Rock For KV s Kalibrou

7. 6. 2008

(Monika Levaiová)

Koncert se mi moc líbil,byla to špička,nemám co dodat,jenom utekl moc rychle.Připadalo mi to jako věčnost čekat na něj celý den a pak,když jsem se ho dočkala byl během půl hodiny pryč.Alespoň mě to tak připadalo.Jediné co mě moc zklamalo,bylo to,že jsem domů odjížděla bez autogramu, bez společné fotky a bez trsátka.Trochu jsem doufala,že když měl 3 trsátka napíchnutá ve stojanu na mikrofon a jedním hrál,že by jedno mohl na zem hodit.Zvlášť,když ta 3 vůbec nepoužíval.Bohužel, ale nezoufám a doufám,že jestli Chris přijede ještě jednou,že se mi to podruhé podaří.

 Na závěr bych chtěla poděkovat všem, kdo vedou tyhle super stránky a Láďovi dopředu za dvd a všechna cd,moc Vám děkuji.Monika
Ps: Dál poslouchejte Chrise a Smokie

 

Chris Norman v Karlových Varech

Rock For KV s Kalibrou

7. 6. 2008

(Petr Končel)

  Bylo znát,že Chrisovi rockovější náboj sedí a že je mu sympatický kontakt publika.I méně známé písně nás dokázaly ztrhnout.Trochu asi chyběla Shanonn,kterou jsem viděl v Rakousku,ale celkový dojem byl perfektní.Mezi tím jsem viděl Juru Hořínka jak komunikuje s pořadateli a dokonce natáčí u podia.Vše bylo tak hektické,že jsem ani neviděl kam zmizeli ostatní členové FC.Chris předváděl báječný výkon.Byl jsem nadšen.Zpívali jsme,tleskali a Chris předsi jen přidával.Pak loučení a najednou byl konec.Těžké probuzení ze sna.Pak jsme se nás asi 10 fanklubáků,kteří jsme stáli na pravé straně snažili,zjistit ba přímo dopídit zda nebude nějaký ten autogram.V tom zasáhla opět neomylná ochranka a poslala nás už pryč od hrazení.Prošli jsme kolem opuštěného podia a kdosi nás vedl k bočnímu vchodu místní restaurace.Tam nás poprosila pravděpodobně slečna z KV Produktion o chvilku ztrpení.Mezitím jsme se snažili dopátrat ostatní(Láďu,Romana a spol)abychom je informovali.Komunikovala Světla.Pak přišel Chrisův manažer a prosil k mému údivu slušně,že Chris volá domů a pak se objeví.Tak se také stalo.ON pak přišel s úsměvem,podepsal kde co a kde komu a nechal se ochotně fotografovat.Byl jsem jak v extázi.Nakonec mě k němu dostrkala Jaruška a i já mám foto s Chrisem.Vše probíhalo celkem rychle ,ale všiml jsem si jak si pozorně při podepisování prohlížel mé propocené klubové tričko.Taky si s manažerem prohlíželi placky a nakonec pochopil,že jsme hlavně"jeho"fanklub.Na otázku,jestli bude v Čechách ještě koncertovat odpověděl,že neví,ale rád by.Zřejmě pod dojmem koncertu a následných ovací.No nikdy neříkej nikdy!

Bylo mi líto,že tam nejsme všichni.Pak už jen zbývala cesta domů.Něco končí,něco začíná,ale vzpomínky zůstávají............
Závěrem bych chtěl napsat několik subjektivních pocitů.
Děkuji Láďovi za jeho práci na stránkách,díky čemuž můžu zažívat velkolepé pocity.Děkuji fanklubákům,že dělají fajn atmosféru.Děkuji své rodině a hlavně ženušce Jarušce za podporu a shovívavost.
 Dále bychom se vážně měli zamyslet nad koordinací různých akcí.Dá se totiž předpokládat,že jestli koncerty budou u nás pokračovat,měli by mít příležitost všichni dostat byť jen autogram.V Čechách bude jistě zájem větší.Jedná se i o informovanost.Připadá mi krajně nezdvořilé,aby se někdo separoval a pak se chlubil exkluzívní fotkou.Nebo to mohou jen nezvolení vyvolení?!
Další věc na kterou chci poukázat a osobně to vím,že lidé mají zájem,ale bez internetu jsou mimo.Viděl jsem to ve Varech a spousta lidí koukalo na trička a ptali udiveně ,zda existuje FC Smokie a Chrise.Uvedené události vidí každý ze svého úhlu pohledu a já to napsal taky po svém.Přeji všem fanklubáků bezva léto a ještě je pozdravuji a omlouvám se jestli jsem někoho přehlédl,ale osobně všechny neznám.
            It´s was SUPER mr NORMAN!
                                                                                              Petr Končel(36)

Chris Norman v Karlových Varech

Rock For KV s Kalibrou

7. 6. 2008

(Míla)

 „Tak se předveď.“ Říkala jsem si a on mě vyslyšel. Byl to můj první koncert tohoto interpreta, takže nemám možnost srovnání , ale hudba plná energie a emocí, mluvila  sama za sebe. Trochu mě zarazil fakt, že některé staré hity  byly hrané malinko odlišně. Když jsem se na to zeptala, bylo mi řečeno:“Proč ne, on je profík, ví co dělá.“ A to byla pravda, jen ten kdo zpívá i srdcem může dát starým šlágrům nový náboj. Všechno jde kupředu a mění se, minulost je minulostí, žijeme pro budoucnost. Chris se stal stálicí hudebního nebe.  Jeho lidské, příjemné vystupování během koncertu, tak vzdálené manýrům některých našich rádoby hvězdiček, muselo přesvědčit všechny váhavce, včetně mě. Písničky, které hladily i provokovaly by se daly poslouchat až do rána. Naprosto mě ohromil, když hrál několik skladeb za sebou bez proluky. Jeden se nestačil vzpamatovat z doznívajících tonů a už k němu doléhaly další. Jako nekonečný proud horské bystřiny. „ A dav ho  ctil a dav ho bral…“Domnívám se, že i on sám si to užíval. Zdál se mi uvolněný a snad šťastný? Nikdo by neřekl, že je pouze hostem na festivalu, ale každý by potvrdil, že to byl jeho koncert a všichni co se snažili před ním byli pouze předskokany, aby se ukrátil čas. Musím přiznat, že bylo těch vjemů pro mě najednou hrozně moc a až doma v klidu jsem si všechno začínala teprve uvědomovat. A to ještě nebyl konec.  Po koncertě se mi dostalo té cti, že jsem se mohla spolu s dalšími členy FC setkat s Chrisem tváří v tvář. O něčem takovém spousta lidí jenom sní a já-hudební tulák a teprve začátečník-jedu na první koncert a hned ulovím nejen podpis, ale i foto. Mám věřit v konstalaci hvězd? Nevím. Když nám potvrdili, že se s námi zpěvák skutečně setká, rozklepala se mi trochu kolena a v krvi se mi nahromadil adrenalin. Z ne zrovna dobrých  zkušenosti s jednou naší hvězdou a její autogramiádou, kdy rozdal podpisy pár nejbližším  a s nejdravějšími se nechal vyfotit, aby nám pak mávl milostivě rukou a zmizel, jsem měla strach, že ani nestačím zmáčknout spoušť na nějaký pěkný snímek.

 A znovu mě jednání Chrise Normana velmi příjemně překvapilo a možná i trochu pokořilo. Přišel mezi nás usměvavý, klidný a velmi vstřícný. Bez ostychu se podíval každému do očí a podepsal všechno co mu kdo podstrčil. Ani stopa po únavném  vystoupení, ani náznak přezíravosti jiným tak vlastní.  A pak se nechal s každým (myslím-taky kdo by si to nechal ujít) vyfotit. Jakoby by byl mezi svými přáteli, se kterými se dlouho neviděl.  Tak jen doufám, že plakáty, které vytvořily Světla a její kamarádka , na kterých ho vítaly a atmosféra, kterou mu připravili diváci, kteří ho nechtěli propustit, přesvědčila jeho i pana manažera, že by nemuselo být až tak špatné občas navštívit malou zemičku v srdci Evropy. Vím, že se asi nestanu jednou z jeho skalních fanynek, pro kterou nikdo jiný neexistuje, ale uznávám, že velmi na mě zapůsobil. Hlavně v tom dobrém.  Sláva a věhlas neznamená vždycky odcizení. Že i přes úspěch a spousty obdivovatelů, může zůstat člověkem. Skutečným profesionálem.  Dnes už to vím, díky Vám pane Chrisi Normane, welcome  to Czech republic.
 

Chris Norman v Karlových Varech

Rock For KV s Kalibrou

7. 6. 2008

(Karin)

Ahoj všichni,

tak jak to vypadalo v Karlových Varech? Nádherně, slunečno, vyjímečně žádný déšť.  Tedy, když pominu, že skáply dvě kapky, jedna na mne a druhá na Jožku (jak jsme si po koncertě vyjasnili). Do té doby jsem si myslela, že na mě snad někdo plivl. J

            Takže počasí by se povedlo. Co dál? Ubytování! Levné, dostupné, hezké s velkou kuchyní a koupelnou, všude blízko. Nejblíže k parádní restauraci s terasou a slunečníky, kde báječně vařili a kde jsme s Romanem a Jožkou čekali na Láďu. Odpoledne jsme pak měli zjistit, jak moc blízko jsme byli i hotelu, kde bydlel Chris s kapelou. Tak jsme tam šli, co kdyby, že? No, vyklubalo se z toho „neplodné“ odpoledne, protože jediný na koho jsme narazili byl George. Tak jsme si poseděli, občerstvili a s malým zpožděním vydali na místo srazu. Láďa jel autem a aby tam byl včas vzal „navigátory“ – osvědčeného Romana a místa znalou Světlu s její kamarádkou a Jožku. Jana a já jsme jely autobusem.

            Na stadion jsme dorazily s malým zpožděním, neboť jsme se zapovídaly a přejely, řidiči se nás naštěstí zželelo a zpátky nás odvezl zadarmo. Překvapením bylo, že na místě srazu byli jen Láďa a Roman a pak Monika s tatínkem. Jak jsme brzy zjistili, všichni už byli na místě. Neodpáratelně přišpendlení k ohradě v první řadě. Taky jsme si vynašli místečko, že se jako budeme v hlídání střídat. Ale víte jak to chodí, teorie je krásná věc, ale praxe úplně jiná. Ke střídání nedošlo, kromě půlhodinky na kafe a 2x na skok na toaletu. Hudební maraton pro nás začal Petrou Janů a pokračoval Pehou, Annou K., Pražským výběrem a Davidem Kollerem, takže když začal koncert Chrise, byla jsem už prakticky hluchá.

            Chris byl náležitě uveden, moderátor zmínil i náš Fan klub, neboť Světla je žena činu a měla nápad i materiál na výrobu transparentů na uvítání Chrise.Chris nastoupil a hned po první písničce mu muselo být jasné, že tento koncert nebude žádný propadák. Bylo na něm vidět, jak se uvolnil a na tvář se mu vrátil, alespoň pro tento večer, úsměv z dob největší slávy. Byl to zářivý úsměv, kterým v současnosti v Německu a Rakousku moc neplýtvá.

            Filmovala jsem, střídala se s Láďou a s překvapením zjistila, že se Jurovi nějakým zázrakem podařilo dostat za ohradu s profesionálními fotografy a filmaři. No, hurá, aspoň natočil ty transparenty! To ještě na žádném klubovém dvd nemáme, to bude novinka!

            Po koncertu došlo k nečekanému rozptýlení – viděla jsem skupinku fanklubáků zmizet vpravo za pódium, tak jsme se s Janou vydaly vlevo. Když jsem se ohlédla, zjistila jsem, že se kluci formují pro fotografii s jinými členy FC, úplně jsem na to zapomněla (šéfe promiň). Pokračovaly jsme s Janou do zákulisí, ale bylo nám  řečeno, že Chris už odjel do hotelu. Tak jsme si řekli, že tam pojedem taky a uvidíme. Koneckonců jsme v Čechách, tudíž doma a Láďa měl pro Chrise pivo… A znáte někoho, kdo odmítne „Plzeň“?

            Chris přišel a byl ve výborné náladě. Zeptala jsem se ho, jestli můžu setkání filmovat, on souhlasil – prý „a little“, Jana mu ukázala baterii piv a jeho to málem porazilo. Pak jsem mu představila Láďu jako zakladatele FC a Láďa mu hbitě předal vizitku. Na otázku, zda se dívá na naše stránky odpověděl, že občas a stále studoval tu vizitku, tak mu Jožko vysvětloval, že nefandíme jen Smokie, ale i Chrisovi a Alanovi a Terrymu… A pak došlo zase k podpisům a k focení. Chris byl báječný, ochotně pózoval, nechal se sebou postrkovat, smál se a povídal – připomnělo mi to setkání v Púchově, kde jsme byly s Janou jediné, kdo s nimi bydlel v hotelu, takže nezasvěcení se domnívali, že patříme k nim. Láďa se dočkal i svého vytouženého trsátka.

            Pak už jsme jen seděli a popíjeli, občas ulovili nějaké to slovo „od vedle“, kde se pilo „naše“ pivo a rozebíral koncert. Nad ránem jsme dorazili do hotelu a přemýšleli, jestli má vůbec cenu jít spát. Ale šli jsme. A pak už nám zbyla zase jen cesta domů. Naštěstí ne tak dlouhá a v klimatizovaném autobuse, takže se to dalo přežít.

            A vyhodnocení? Jsem ráda, že se nám po dlouhé době podařilo se s Chrisem setkat. Jsem ráda, že se mu koncert vydařil, takže je naděje, že se do Česka vrátí. Hlavně jsem ale ráda, že mám možnost  čas od času pobýt s partou báječných lidí, které bych bez fan klubu nikdy nepoznala. Díky.

Karin

Chris Norman v Karlových Varech

Rock For KV s Kalibrou

7. 6. 2008

(Květa Hřebejková)

Na počátku byl e-mail od Romana Duška se zprávou, že odměnou za můj playlist je informace, že Chris vystoupí v Karlových Varech. Nemohla jsem tomu uvěřit. Hledala jsem ještě týž večer na internetu jakoukoli zprávičku o tom, ale nic. A tak jsem následující den obtelefonovala Magistrát města Karlovy Vary, kde mi na odboru kultury informaci potvrdili. Od toho dne jsem málem stříhala metr; nemohla jsem se 7. 6. dočkat. Jako perličku uvádím, že jsem minulý týden vyrazila svým autem do Karlových Varů na nákupy, s tím, že při té cestě zjistím, kde se stadion Závodu míru nachází a v sobotu 7. 6. už nebudu nic hledat. Cestou z Chebu mi však u Sokolova prasknul výfuk, takže jsem do K. Varů nedojela. Nic mi nevadilo, věděla jsem, že se to spraví, jen jsem se bála, abych se měla v sobotu 7. 6. do Karlových Varů jak dostat. Naštěstí mi auto včas opravili, takže jsem tam i s kolegyněmi v den „D“ dorazila.

Přišly jsme na stadion právě ve chvíli, kdy se ke svému vystoupení chystala Anna K. Pořád jsem se rozhlížela, zda uvidím a poznám členy fanklubu. Protože vím, že vždycky máte místa úplně vpředu u ochranných zátarasů před podiem, moje zraky už při Anně K. směřovaly rovnou tam. Ale nic. Pak náhodou v restauraci jsem zahlédla Romana Duška - ten byl pro mne poznávacím znamením; všimla jsem si ho už na koncertu Smokie v říjnu v Chebu. A tak jsme měli možnost se seznámit. Setkání bylo příjemné a potěšilo mne.

Po vystoupení D. Kollera, které nás ale vůbec nenadchlo, už jsme se davem prodraly přímo dopředu k zátarasům a nervózně vyčkávaly hodiny „H“. Vidět Chrise naživo se mi podařilo podruhé. Poprvé to bylo na koncertu v německém Plavně v listopadu loňského roku. To byl akustický koncert. Teď jsem věděla, že bude-li koncert na stadionu, musí přijít na řadu elektrické kytary. Moc jsem si přála, aby Chris přijel i s Geoffem Carlinem. Oni dva na mě působí jako 2 naprosto sehraní muzikanti, je vidět, že mají za sebou několikaletou výbornou spolupráci. Přání se mi splnilo, moje srdíčko zaplesalo, když jsem viděla toho muže v černém koženém kloboučku, jak zapalovačem přejíždí po strunách své kytary, ze které pak vycházejí naprosto čisté zvuky a melodie.

Celý sobotní koncert mi velmi připomínal vystoupení Chrise ve Vídni v roce 2004 - ten koncert mám na DVD.

Chris byl perfektní, tam jsem nic jiného ani neočekávala. Bez zbytečných řečí a přestávek zpíval jednu písničku za druhou, převažovaly ty z éry Smokie. Mě potěšila hlavně Lost in Flight. Tu mám moc ráda a málokdo ji zná, v rádiích jsem ji nikdy neslyšela. Mé kolegyně, které byly se mnou, ji v sobotu slyšely vůbec poprvé. Taky Turn Right, Turn Wrong byla skvělá - přišla mi skoro lepší než studiová nahrávka na CD Million Miles. Nesmím zapomenout ani na My Sharona - úžasný!

Jedna z mých kolegyň, které tam byly se mnou, byla při prvních tónech Wild Wild Angels tak dojatá, že jí málem tekly slzy. Kdepak bychom si před 30 lety jako studentky gymnázia pomyslely, že jednou budeme vedle tohoto pana Zpěváka stát tak blízko a poslouchat naživo jeho písně!

Shrnu to: koncert byl pro nás nádherným nezapomenutelným zážitkem a každý, kdo tam v sobotu nebyl, může jenom litovat. Porovnám-li s Plavnem, kde Chrise doprovázel dívčí smyčcový kvartet a Chris zazpíval více písní, Karlovy Vary u mne vyhrály - Chris a jeho Band - to bylo lepší.

Pořád to sleduji a doufám, že se něco tak krásného bude zase brzy opakovat. A už se na to moc těším!

Květa Hřebejková

Chris Norman v Karlových Varech

Rock For KV s Kalibrou

7. 6. 2008

(Roman Krejsa)

  Ted takovou perličku.Během odpoledne jsem si domluvil a poprosil o tu hezkou kartičku s fotem  Chrise zalitou ve foliii a na černé šnůrce , co na krku nosili provozovatelé stánků a pořadatel.Bylo mi řečeno s úsměvem,ať se po skončení programu zastavím,budu ji tam mít schovanou.Po vystoupení jsem se uspěchaně dostavil a když slečna nebo paní zjistila, o koho se vlastně na obrázku jedná a viděla,jak to na podiu rozbalil...nějak si na nic nepamatovala ..a že prý jim to vedoucí zakázal..Hi.hi. Jednu nám ale věnoval už  v podvečer tuším provozovatel restaurace,když zavíral a odcházel.Díky.

   Pak nám ochranka a pořadatel dávali dost najevo,abychom co nejdříve vyklidili stadion,jelikož to mají za úkol.  Nějak jsem ani nepostřehl,jak došlo k tomu,že nám  bezva dívčina, pořadatel  domluvila setkání s Chrisem za stadionem v tom  frmolu., Byla to  ale jedinečná příležitost  k focení  s příjemným a kamarádským Chrisem a získání autogramu do dlouho  vlastněné knihy o Smokie,  napsané panem Jaroslavem Císařem, příležitost pro ty členy FC co neměli možnost se setkat s Chrisem přímo na hotelu.
   S pozdravem Roman K.
  
 
 
 

Chris Norman v Karlových Varech

Rock For KV s Kalibrou

7. 6. 2008

(Mirka a Magda)

Buchlovice

Koncert Smokie - 23. 5. 2008

(autor Roman Dušek)

Ahoj,

po delší odmlce jsem tu opět i já se svým „krátkým“ komentářem…

Když jsme s Láďou někdy v lednu letošního roku „zachytili signály“, že by v moravských Buchlovicích a v českém Liberci měli letos opět vystoupit SMOKIE, rozjela se již tradiční „špionážně-výzvědno-pátrací“ akce pro „odhalení“ co nejvíce indicií o pravdivosti těchto signálů. Po pravdě řečeno, prvá zjištění byla spíše „mlhavě-nemastně-neslaná“!Ale protože si již pomalu zvykáme na to, že koncerty Smokie (alespoň tedy prozatím) jsou jen a výhradně regionální „záležitostí“ a tedy nemají nějakou větší promo-mediální podporu, nijak jsme se nezneklidňovali a trpělivě pátrali dál.

Výsledky se postupem času dostavovaly (jak také jinak, viď Láďo..??!)  a mozaika těch nejdůležitějších informací do sebe začala pěkně zapadat. Tak pomalu (ale jistě) začal „nazrávat“ čas, kdy se tato informace mohla jako seriózní objevit i pro vás na našich stránkách, aniž by se jednalo o nějakou „kachnu“, či jinou roztomilou a chutnou potvůrku… Ten čas „dozrál“ tuším někdy začátkem března a od té doby jsme se ve volných chvílích věnovali akci „BUCHLOVICE“, které byly upřednostněny od Liberce hned z několika důvodů- krásná malebná krajina, venkovní prostředí zámeckého amfiteátru a v neposlední řadě také proto, že o ně projevil zájem jednoznačně větší počet členů FC.

Na tomto místě svého komentáře jsem měl původně v úmyslu „vyčlenit“ větší „řádkový prostor“ pro poděkování a ocenění přístupu a spolupráce pořádající agentury. Vyzdvihnout její vstřícnost a podmínky, které FC vytvořila. Bohužel, kromě toho „prostoru“, bude OPAK PRAVDOU!!!

Pořádající AGENTURA VICHR PRODUCTION, reprezentovaná svým jednatelem panem Vítězslavem Chromkem, totiž s námi nespolupracovala a co víc, prakticky NEKOMUNIKOVALA! Nepočítám-li jeden a „fous“ e-mailu (což se navíc převážně týkalo Chrise Normana), tak na žádný z mých opakovaných e-mailových či telefonických pokusů nepřišla žádná odezva (dokonce se nemohu zbavit pocitu, že jste se při mých telefonátech, pane Chromku, nechával zapírat…!)

Když pominu absenci základní „elementární“ slušnosti – odpovědi, mám z pana Chromka a jeho agentury minimálně NEDOBRÝ pocit a dojem.

„Vážený pane Chromku, velmi mě mrzí že vy, člověk který vlastní agenturu tohoto typu (kde je komunikace jedním z pilířů!) , nejste profesionálně natolik zdatný, abyste třeba i v krátké záporně-negativní odpovědi FC zareagoval na (slušnou formou) nabízenou pomoc a spolupráci. Ve Vašem případě se nemohu ubránit pocitu, že především „berete“, ale málo „dáváte“… Rozhodně se Vám nedá upřít schopnost „sehnat“ peníze (sponzory), což je sice nejdůležitější,ale né jediná indicie KVALITNÍ AGENTURY. Ještě pro dokreslení – o kvalitní práci vaší agentury nesvědčí ani to, že např. v propagačně-upoutávkovém letáčku, který byl u vchodu rozdáván, se na cca. 10 řádcích o skupině Smokie dočítáme několika nepřesností, včetně jedné HRUBKY (!). Je zde psáno, že „jádro“ původní skupiny tvořili i BASKYTARISTA Alan Silon a KYTARISTA Terry Uttley!Což je „úsměvné“ tím spíš, že právě baskytarista Terry Uttley byl jediným v Buchlovicích přítomným zakládajícím členem…

Naštěstí jsou i lidé a firmy (agentury) profesionálně na úrovni po všech stránkách a tak se zkrátka v budoucnosti budeme obracet tam“.

No, a protože existence a funkčnost FC není ZAPLAŤPÁNBŮH závislá na žádné z agentur, “vyhrnul“ si FC (tak jako nakonec vždy!) rukávy a celou akci si opět bez cizí pomoci „uvařil“ od A až do Z sám.

Šéfkuchařkou byla tentokrát KARIN a musím se přiznat, že do té kuchyně bych velice rád někdy „juknul“...

 Bylo (a stále je) až neuvěřitelné, kde „kouzelné ingredience“ sháněla, ale pravda je taková, že :

       - lístky jsme měli jako jedni z prvních, za nejnižší možnou cenu a skoro až „pod nos“…!

        - ubytování bylo kapitolou sama pro sebe a vyslovený „majstrštyk“ Karin. Ve velmi omezeném počtu dostupných lůžek přímo v Buchlovicích jsme tipuji celou desetinu „obývali“ my. A tak po vyprodaných vstupenkách se někteří asi nestačili divit tomu, že již měsíc dopředu nemohou v Buchlovicích sehnat na tento termín byť jen jediné volné lůžko…

Zkrátka ty nejdůležitější podmínky hladkého průběhu akce byly splněny a tak jsme se mohli v klidu už jen a jen těšit. Když potom o účast projevil zájem i náš čestný člen PhDr. Jaroslav Císař bylo jasné, že akce bude opravdu výjimečná a to nejen počtem zúčastněných fanklubáků. Navíc, když pan Císař zjistil, jak parádně vše Karin zajišťuje, požádal ji, zda by také nezajistila pěkné počasí (čemuž jsme se všichni od srdce zasmáli) – a- světe div se- i tento úkol Karin bravurně zvládla a po deštivém počasí  v předcházejících dnech, nám ten „prodloužený“ víkend ani nekáplo, ba co víc, sluníčko se co chvíli vehementně hlásilo o slovo!!!

V den buchlovického koncertu, tedy v pátek 23.5. 2008  jsme se postupně „sjížděli“ z různých koutů Čech, Moravy /Slezska a Slovenska. Ve stanovených 17 hod. se tak na krásném buchlovickém náměstí shromáždilo 11členů FC spolu s pěti sympatizanty (potenciálními členy…??!). Následovalo již tradiční společné „předkoncertní soustředění“, focení a posléze přesun do místního zámeckého amfiteátru, místa to konání koncertu.

Vše začalo krátce po 20 hod. Nevděčnou roli „předskokana“ pořadatelé svěřili české kapele TURBO. Zesnulý Richard Kybic zde sice dle mého názoru plnohodnotně nahrazen není, ale i přes určité zvukové nedostatky se jí vcelku obstojně podařilo tu svou cca. hodinku vyplnit a trochu procvičit divákům hlasivky pro očekávaný hlasový „souboj“ se Smokie – hlavně tedy s Mikem Craftem!

Pomyslný „výstřel“ k zahájení tohoto VELMI PŘÍJEMNÉHO druhu souboje byl „vypálen“ kolem 21:30hod. SEČ tradičním „INTREM“. Úvod vystoupení Smokie byl také poznamenán „zhoršenou kvalitou zvuku“ (zvláště mandolínové sólo Micka McConnella při „Changing All The Time“ bylo zvuku mandolíny opravdu na hony vzdálené..!). Časem si však i tento snad jediný kaz „na kráse“ koncertu Smokie „sednul“ (zvukaři se „pochlapili“) a vše se již odehrávalo až do konce vystoupení v naprosté pohodě, že i já byl spokojen…                                                                                    

Částečně pozměněný „playlist“ (např.od toho chebského), byl opět velmi dobře „vystavěn“ a tak koncert neměl hluchá místa a gradoval. Kromě zmíněného kvalitního „playlistu“ na to zcela jistě mělo svůj vliv i to, že na rozdíl od MB nenechali ostatní Crafta „na holičkách“ a evidentně OŽILI!To osobně „připisuji“ především přítomnosti IKONY současných Smokie TERRYHO UTTLEYE a jen se mi tím potvrzuje můj „závěr“ z MB, že s Terrym stoupá „hodnota“ dnešních Smokie min. o 50%!!!Terryho úžasně pozitivní energie, která se z něho jistě přenáší na jeho spoluhráče, ale především na publikum, spolu s jeho PŘESNOU HROU (tentokrát mě překvapil změnou stylu basové linky) a v jeho věku (I´m sorry Mr. Uttley!) stále ještě velmi dobře zvládnutým vokálem, jsou dle mého zatím (zatím..?!) NENAHRADITELNÉ !!! A tak zněl postupně hit za hitem, kapela „šlapala“, obecenstvo tleskalo, skandovalo, zpívalo a tančilo (já osobně např. s Karin při mezihře v „Oh Carol“), Terry popíjel a kynul nám „svým červeným“ a než jsme se nadáli, byla tady závěrečná „Alenka“ s naší již „tradiční specialitkou“ e-o,e-o,e-o…a pak definitivní END...!  Teď již jen podržet si ten SKVĚLÝ ZÁŽITEK a „nachytanou“ energii alespoň 14 dní a HRRRRRRRRR si pro další do Karlových Varů od CHRISE!!! 

A BUDE SE DĚKOVAT… 

Děkuji LÁĎOVI,  že s námi stále „TÁHNE KÁRU“ dál…i když je to už spíš „na autobus“… ...a za to, že stále „MARNĚ“ hledám, co bych mu jako klubácký „šťoura“ vytkl…a za to, že to tak prozatím nechá…a že dále nebude chodit na rozcvičky!

Děkuji KARIN, že má v držení „zázračnou špajzku“, ze které je ochotna občas v případě potřeby odsypat pro FC… a za to, že se kamarádí s Janou a že nechodí na rozcvičky!

Děkuji JANĚ, že je neúnavně ochotna se „plahočit“ s nevyzpytatelnou cestovkou ČD i třeba jen pro to, aby nás všechny viděla..  a za to, že kamarádí s Karin…a že nechodí na rozcvičky!

Děkuji SVĚTLE, že přes zdravotní handicap a to, že byla v Buchlovicích „tutově“ jasná neúčast Chrise Normana přijela a dělala jakoby nic…a za to, že nechodí na rozcvičky!

Děkuji EVĚ, že jako nová členka dala o sobě tak brzy vědět a za to, že jí občasná „aktivita“ neopustí a že ze svého „sympatizujícího doprovodu“ nejpozději do roka a do dne udělá „fanklubáka“…a že potom oba nebudou chodit na rozcvičky!

Děkuji PETROVI K., že nezištně nabídl odvoz v obou směrech svým autem a vyřešil tak např. Láďovi jinak složitou „přestupovou“ cestu na akci a zpět…a že nepřišel na rozcvičku!

Děkuji DANOVI, že jako nový člen se tak brzy zapojil a „ustál“ ten prvoživotní zážitek se Smokie bez viditelné újmy (kolik ale asi tak ukazoval tlak, Dane..??! …nechci Tě strašit, ale  POČKEJ  VE VARECH....to bude síla…!!!) a za to, že ze svého „okolí“ do roka a do dne nadělá „fanklubáky“ a věk v tomto případě NEROZHODUJE…. a za to, že se neptal po rozcvičce!

Děkuji JUROVI, že se zúčastnil a za to, že ač z Hodonína, nechtěl nás opít…a že zařídil,  aby Láďu natočila regionální TV…a že ačkoliv to měl nejblíže odjel nejdřív, aby nemusel na rozcvičku!

Děkuji JOŽKOVI, že přijel, byl opět dobrým „parťákem“ a že mi dopřál svou „vstřícností“ dále  si „užívat“ potěšení opatrovat, ochraňovat a převážet JEHO plakát z Drážďan po všech možných i nemožných místech …a že si ten „obřad“ úplného a KONEČNĚ-DEFINITIVNÍHO předání nechává na místo (prostředí), které této „události“ bude svým významem a atraktivitou daleko více odpovídat…já osobně, bych bral Austrálii, Japonsko nebo ostrov Man……no a při Jožkově dobrácké povaze ani nepřekvapí, že nedorazil na rozcvičku, za což mu také moc a moc děkuji…!

Děkuji, panu „domácímu“ z Buchlovického penzionu KNOP, že nám pro zpáteční cestu autem  poradil “SKVĚLOU VYCHYTÁVKU“ a my tím ušetřili hodně času a nejen to…..! …a že nás nebudil na rozcvičku….!  

Celé „squadřepartě“ bez rozdílu pak děkuji za to, že byla zatím rekordně početná a byla v pohodě… a že z ní většina „vydržela“ i mé zdlouhavé vyhodnocování uspořádané ankety (všem co se zúčastnili a poctivě k ní přistoupili ještě jednou moc a moc děkuji!!!) a „neuvolněný“ projev, což bylo také zčásti způsobeno přítomností DUSPIVA TV přímo ve „vyhlašovací místnosti“…    

SPEŠL DÍK  pak posílám našemu čestnému členu panu PhDr. Jaroslavu Císařovi a jeho milostivé paní za to, že se zúčastnili, že se velkou měrou podíleli na uvolněné, přátelské a prima atmosféře,   a že díky nim jsem se v klidu mohl nasnídat, prohlédnout si Buchlovický zámek (včetně přilehlých zahrad plných pávů a květin) a majestátný Velehrad i za následný (velmi veselý a poučný zároveň)  odvoz až do Prahy. Děkuji jim za to, že nenastoupili ráno na rozcvičku!Vřelé díky – MILAN vám to vše nikdy nezapomene...   

Tak tedy těšme se na další podobné akce-události (proč by to třeba tentokrát nemohl být CHRIS NORMAN v ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH 2008 ??!......) a užívejme si něco, co nám bylo tolik dlouhých let odepíráno…!  …ano, tak přesně jsem to napsal v komentáři po Chebu a  jak vidno, tak „přehnaně optimistické“ to zdaleka nebylo, protože něco málo po půl roce mohu „s klidem Angličana“ prohlásit :

NA VIDĚNOU NA KONCERTU CHRISE NORMANA V KARLOVÝCH VARECH 2008 !!!

Všechny fanoušky Smokie a Chrise Normana, především pak fanklubáky - v první řadě nezúčastněné (v Buchlovicích) Petra C., Romana K. a Mílu - pozdravem „e-o, e-o, e-o“

zdraví Roman 003

Buchlovice

Koncert Smokie - 23. 5. 2008

(autor PhDr. Jaroslav Císař)

článek vyjde v červnovém čísle Grand Expres

Smokie – koncert hudební legendy 70. let v Buchlovicích

Britská skupina Smokie, přeborníci hitparád 70. let – stačí připomenout jejich hity Living Next Door To Alice, If You Think You Know How To Love Me, Lay Back In The Arms Of Someone nebo Mexican Girl –, se opět zabydluje na našich pódiích, i když z její původní sestavy zbyl pouze basista Terry Uttley. Za poslední půl rok totiž u nás vystoupili už několikrát: v Chebu, Mladé Boleslavi, Liberci a naposledy 23. 5. v Buchlovicích v rámci Buchlovického hudebního léta. Odtud ihned pokračovali na turné do Německa.

Nahrávky Smokie sice stále neopustily vysílání našich rozhlasových stanic, ale stále se hrají jen klasické hity s jejich původním zpěvákem Chrisem Normanem, který se vydal na sólovou dráhu už před více než 20 lety! Kdo však zná kromě skalních fanoušků jejich novou tvorbu? To se projevilo i v zaplněném zámeckém areálu v Buchlovicích. Mnoho přítomných bylo překvapeno a zpočátku asi i trochu zklamáno, když se v roli frontmana neobjevil Norman, ale v pořadí už třetí zpěvák Mike Craft. Alan Barton, který byl v roce 1986 bezprostředním nástupcem Chrise Normana, totiž zemřel roku 1995 po těžké havárii Smokie cestou na letiště krátce před plánovaným vystoupením skupiny v Česku…

Z vystoupení

Craft si však publikum záhy získal, a to i díky vyváženému playlistu, který zahrnoval průřez dosavadní tvorbou Smokie. Byly v něm zařazeny i tři nové skladby, zřejmě ověřovaný materiál pro chystané album. Předskokany, kteří nažhavili domácí moravské publikum, bylo obnovené Turbo. Zesnulý Richard Kybic ovšem kapele stále citelně chybí… Smokie hned na začátek překvapivě nasadili silný kalibr v podobě dvojice superhitů Something´s  Been Making Me Blue a Lay Back In The Arms Of Someone. Kalkulace vyšla! Souzvuk mezi jevištěm a hledištěm byl pak cítit během celého, více jak hodinu a půl trvajícího vystoupení. Diváci si vytleskali dva přídavky – píseň Have You Ever Seen The Rain, kterou si Smokie vypůjčili od amerických Creedence Clearwater Revival, a stále bezpečně zabírající Living Next Door To Alice.

Ti, kteří se na koncert nedostali, nemusí litovat. Smokie se vrátí na česká pódia opět na podzim. Terry Uttley bezprostředně po vystoupení volal svému bývalému parťákovi Chrisu Normanovi, jenž dnes bydlí a má své vlastní nahrávací studio na ostrově Man a 7. 6. měl/bude u nás poprvé koncertovat jako sólista v Karlových Varech! Uttley byl prý znovu nadšený z přijetí publika. A jak to vím? Členové českého Fan klubu Smokie, přítomní na koncertě, prostě dokáží zjistit všechno…

Členové českého Fan klubu Smokie na hlavním buchlovickém náměstí, kteří navštívili koncert. Najdete mezi nimi ale i několik fanoušků ze Slovenska

Buchlovice

Koncert Smokie - 23. 5. 2008

(autor Světla Syselová)

Smokie v Buchlovicích 23.5.2008

Milí přátelé,

kromě zvědavosti na koncert jsem se hlavně těšila na setkání s členy fanklubu. Povídání „se stejně potrefenými lidmi“ je pro mne balzámem na duši. Další návnadou byla akce „Chrisův playlist“, na vyhlášení výsledků jsem byla velmi zvědavá. V mé mysli však neodbytně přehlušoval koncert v Buchlovicích nastávající koncert Chrise v Karlových Varech a návštěvu Buchlovic jsem, chtě nechtě, brala jako generálku na Karlovy Vary, kde pak místo brumlání budu písničky hulákat.

S těmito pocity jsem tedy přijela do Buchlovic. Postupné setkávání s dalšími členy mne naplňovalo patřičnou sounáležitostí a potěšilo mne, že jich přijelo tolik, že přijeli i mnozí noví. Rozuměla jsem jejich nedočkavosti, očekávání a rozechvění. Velmi mne potěšilo, že přijel i pan Císař s manželkou. Jen mne mrzelo, že jsem nebyla ve správnou chvíli na správném místě a neslyšela jeho dojmy, kdy po letech opět slyšel Smokie a který jediný má srovnání s koncerty v devadesátých letech. Ale to trochu předbíhám.

Po ubytování a návštěvách místních restauračních zařízení, kde jsme se postupně scházeli, až se náš počet ustálil na 11 členech FC (nikoli fotbalový klub) a 5 sympatizujících a po nezapomenutelném hromadném focení na náměstí u kašny, jsme se před 19 hodinou hromadně dostavili k zámeckému amfiteátru. Tentokrát se „předehra“ koncertu obešla bez dlouhého stání před branou. Bylo mi jedno, kde budu tentokrát stát. Vždyť pohled na pódium z větší vzdálenosti nebo i zezadu může být zajímavý. Místní to tak určitě pojali, protože při vstupu byl již obsazený vršek amfiteátru a samozřejmě první řada. Zaujali jsme pozice od 2. řady dále na straně u Terryho.

Čekání uteklo velmi rychle, zejména když jsme se dali do řeči s okolím a zjistili, že mnoho lidí přišlo na Normana. Jejich zklamání bylo nesmírné, když se dozvěděli, že Chris nepřijede a že se Smokie už mnoho let nezpívá. Taková situace panuje v České republice. Není divu, když je z rádia slyšet pouze 5 písniček od Smokie a 2 od Chrise. Takže jsme hned propagovali koncert v Karlových Varech.

Předehrávající skupina Turbo splnila úkol a návštěvníky navnadila a rozproudila. Bylo vidět, že dost lidí přišlo i, nebo hlavně, na tuto skupinu. Do rozboru se nepouštím, znám jen 5 jejich písniček a personálním obsazení nevím vůbec nic. Tady jsem kulturní barbar já.

Cca v 21:30 hod. to nastalo. Po modrém intru přišel pořádný nářez. Nic naplat, jméno Smokie a staré písničky fungují, ať je zpívá kdokoli.. Byl to opět pořádný hukot, mohutně se zpívalo a všechny věkové kategorie propadli kouzlu těchto nesmrtelných písniček. Nelitovali ani ti, kteří chtěli po velkém zklamání z nepřítomnosti Chrise odejít. I oni se nechali unést atmosférou.Jediné, co mi kazí dojem, jsou legrácky pana Pinella. Po mohutném aplausu přidali ještě pár písní, mezi nimi nezbytnou Alenku, takže naše pánská část mohla opět předvést svůj sborový „masterstick eo-eo-eo“ s potěšilo mne, že publikum, alespoň v blízkém okolí, nereagovalo „fuckovou Alicí“.  Při závěrečné děkovačce bylo na nich vidět, že jsou dojatí tou vřelou atmosférou. S omluvou, že  musí být příští den v Berlíně, ukončili koncert téměř ve 23:30. Oproti Chebu upravili trochu repertoár. Mně osobně přišlo líto, že vynechali písničku Boulevard of Broken Dreams. Pro zdokumentování atmosféry jsme udělali pár obrázků, tentokrát jsme žádný hon na kamery a foťáky nezaznamenali. Chválíme a vystavujeme jedničku. V domovech důchodců chceme na něco vzpomínat.

Večer měl ještě jeden zlatý hřeb. Po koncertu jsme „v restaurační klubovně“ netrpělivě očekávali výsledky „všelidového hlasování“ o nejoblíbenějších písních Smokie a Chrise. Pořadí některých písní mne překvapilo, ale vzhledem k tomu, že výsledky ještě nejsou na stránkách, nebudu předbíhat. A nastalo loučení. Někteří pokračovali přímo domů a doufám, že zpět dorazili v pořádku, a někteří se odebrali do svých pokojíčků v penzionu pana Knopa s mezizastavením na zdravotní či oslavný přípitek.

Naše myšlenky se už ale ubíraly k jiné blížící se akci. Neuvěřitelná věc – po 25 letech přijede do ČR Chris Norman !!! Koncerty Smokie a Chrise následují 14 dní po sobě a pro mnohé to tak bude jedinečná příležitost porovnat jejich koncerty a prezentaci společných písniček.

Takže na shledanou 7.6. v Karlových Varech - Tuhnicích na stadionu Závodu míru !!!

WELCOME CHRIS !!!

We´ve been waiting for you 25 years !!!

Zdravím Láďu, Romana, Karin, Janu, Petra K., Jarušku, Jožka, Janka, Juru, Janu a Hanu, Petra C., Romana K, Mílu, Dana a Míšu, Evu, Dášu, také pana Císaře a paní Císařovou a všechny další příznivce.

Světla

P.S. Chtěla jsem tentokrát stručně, ale zase se to nepovedlo.

Buchlovice

Koncert Smokie - 23. 5. 2008

(autor Jozef Lučan)

           KONCERT SKUPINY SMOKIE

                     (BUCHLOVICKÉ HUDOBNÉ LETO 2008)

                           Skvelá hudba,prednes,uvolnenosť,emócie,dobrá nálada,skvelý hudobný zážitok.Asi takto by sa dalo v skratke charakterizovať vystúpenie britskej legendy Smokie,ktorá po pol roku opäť zavítala do Českej Republiky v rámci Rockin‘ Tour 2008.Tentokrát zavítala do severočeského LIBERCA a moravského malebného mestecka BUCHLOVICE,kde súbor vystúpil v rámci 10.ročníka Buchlovického Hudobného Leta 2008.

Takmer polročná pauza členov a sympatizantov fanklubu CZ putovaním za vystúpeniami hviezd Smokie a nezabudnuteľného Chrisa Normana vzala za svoje a verdikt bol jasný už od samého počiatku uverejnenia spomínaných termínov.Voľba tentokrát padla na juhomoravské Buchlovice,ktoré svojou polohou umožnili pohodlný dojazd zo všetkých kútov Čiech,Moravy alebo Slovenska.Je pravdou,že časť našich členov sa zúčastnila vystúpenia v Liberci,ktorý sa konal o deň skôr v priestoroch Libereckého Domu Kultúry.Pôvodne agentura VICHR PRODUCTION avízovala vystúpenie v Libereckej TIPSPORT ARÉNE,čo predpokladalo väčšiu návštevnosť.Neviem príčiny a následné konsekvencie zrušenia vystúpenia v spomínanej aréne,ale podľa môjho názoru je to iba na škodu veci,vzhľadom  na nebývalý  záujem o zoskupenie a aj napriek vyššiemu vstupnému bol koncert vypredaný ako sa vraví do posledného miesta.Je mi jasné,že skupina už v dnešnej dobe neláka desaťtisíce divákov ako tomu bolo kedysi,ale určite by výsledné číslo v podobe návštevnosti bolo oveľa väčšie.Čo sa týka reklamy oboch koncertov som sklamaný,keďže bola opäť iba na regionálnej úrovni,čo ma veľmi mrzí nehovoriac o fakte,že toto potom devalvuje značku skupiny ktorá bola v minulosti vysoká,ale aj v dnešnej dobe, hlavne v nemecky hovoriacich krajinách a Škandinávie má súčasná line-up svoj punc.Že by tu bola troška obava z toho,že skupina dlhé roky nehrala na našom území.Práve preto by sa mali využiť všetky dostupné možnosti promócie avizovaných koncertov zo všetkých strán.Narážam hlavne na fakt,že spomínaná agentúra nebola ani schopná odpovedaťna výzvu českého fanklubu,ktorý má čím ďalej väčšiu a väčšiu návštevnosť svojích webových stránok.Na jeseň sú už avízované ďaľšie dva koncerty a tak treba iba dúfať v nápravu,aj keď pravdu povediac ilúzie si v tomto smere nerobím.Vraťme sa ale k hlavnej téme a to je vystúpenie Smokie v amfiteátri Buchlovického zámku.

Tohtoročné prvé stretnutie členov a ich sympatizantov hneď prekonal rekord v celkovom počte.Dalo sa to čakať.Nasvedčovali už tomu avíza starých ale aj nových členov fanklubu,možno aj dobre zvolená poloha,kde de fakto nemal nik z nás až tak ďaleko a pravdupovediac nám prialo počasíčko,ktoré prišlo ako na objednávku takmer za päť minút dvanásť.:-) 

Prijemné posedenie pred začiatkom koncertu,živé debaty a taktiež zoznámenia s novými členmi.Všetko sa nieslo v duchu príjemnej atmosféry.Mňa a myslím,že aj viacerých členov potešila návšteva čestného člena fanklubu p.Jaroslava Císařa,ktorý docestoval na podujatie aj so svojou manželkou.Myslím,že svojou rozvahou a debatou zaujal aj ostatných členov.Je to ako sa vraví naša krvná skupina.Ešte sme sa o tom rozprávali s mojím spolubývajúcim,mimochodom veľmi príjemným a priateľským kolegom Petrom Končelom.Spomínali sme,že by nás ani vo sne nenapadlo,keď sme kupovali svoje knihy o Smokie,že si niekedy s týmto veľmi príjemným človekom  posedíme a pobavíme  napr.na tému nám blízkú Smokie a Chris Norman.

Padnúc 18-tou  hodinou došlo k pozvolnému presunu na miesto,kde to malo vypuknuť.Pri prvom pohľade na takmer zaplnenom amfiteátri ma až zamrazilo,že nebudeme stáť ako sa vraví v kotli,v popredí v prvých radách,tak ako vždy.Moji priatelia by vedeli o mne vykládať čo sa tohto týka.:-) Ale nakoniec všetko dobre dopadlo a s troškou šikovnosti sme sa tam predrali.:-)

Bolo vidieť,že ľudia sa už tešia,niekedy sa človek aj pousmial keď sem tam niečo započul.Samozrejme ako sa dalo čakať mnohý prišli v domienke,že uvidia Chrisa Normana.Dokonca podľa niektorých novín aj ľudia porovnavali bývalého frontmana so súčasným a údajne ten súčasný vyhral.:-)

Nemá cenu sa hnevať,alebo v tichosti súhlasiť.Je to vec názoru.Ja mám rád oboch,nebudem polemizovať ktorého viac.Myslím,že všetci sme radi že skupina pokračuje vo svojej viac než 30-ročnej púti.Fakte je ten,že sú tu dva paralelné zoskúpenia a na obe budeme radi chodiť,máme to predsa vo svojom názve.Ale rychlo späť k hlavnej téme.

Vystúpenie začalo takmer podľa plánovaného rozvrhu.Predkapelu tentokrát robila Plzeňská kapela TURBO,ktorá mala za úlohu navnadiť publikum.Pravdu povediac som čakal od tohto zoskupenia viac.Skupina predstavila svoje najväčšie hity svoje hudobnej kariéry.TURBO na mňa pôsobilo skôr pasívne a miestami až odovzdane.Výnimkou bol snaď iba sólový spevák Richard Chrástka.Zvuk bol dosť nesúrodý a miestami sa mal človek problém orientovať o akú pieseň vlastne ide.Dav amfiteátru sa trošku rozprúdil až na záver ich vystúpenia so skladbami HRÁČ a CHTĚL JSEM MÍT.Fakt bol asi aj ten,že takmer 99 % publika prišlo na SMOKIE,alebo sa mýlim?.Po hodinovom vystúpení a následnej asi polhodinovej pauze vyplnenej nastavením aparatúry to vypuklo.

V žiari modrých svetiel tzv.BLUE INTRA bolo cítiť to obrovské napätie ktoré by sa dalo doslova krájať,hlavne keď začali odbíjať hodiny a tóny kláves ešte zvyšovali toto napätie v publiku až vytrženia.Na javisko vybehlo 5 hudobných virtuózov a bolo hneď každému jasné ,že koncert sa bude niesť v plnom nasadení už od samého začiatku.Radosť,uvolnenosť a nasadenie ktoré nasadili členovia skupiny vyburcoval publikum do vytrženia.Smokie odohrala svoj typický playlist  zložený zo svojich najväčších hitov svojej kariéry.Došlo iba k malej zmene,tentokrát neboli zastúpené 80 roky.Silsonova BOULEVARD OF BROKEN DREAMS bola nahradená skladbou z albumu THE NASHVILLE ALBUM skladbou AND THE NIGHT STOOD STILL.Podľa mňa vydarená zmena a dobrá voľba skladby vhodná do živého koncertu.Mike sa úplne vyžíval jeho pohyb v tejto skladbe mi pripomínal hadí tanec v rytmických pasážach skladby.Bolo vidieť aj na ostatných členov kapely,že si túto zmenu užívali plným dúškom.Terry,tento milý chlapík,tak som ho už dávno nevidel s akou ľahkosťou a elánom si užíval večer.Usmievajúc sa na fanynky a bolo vidieť,že zaregistroval aj naše dobre známe eo-eo-eo pri záverećnej skladbe Living Next Door To Alice.

Micky Mc Connel,tento heavy metalový muž,ako vždy Terry spomína si svoje sóla vychutnával naplno,tentokrát z menšou zmenou imidžu (vrátil sa k svojím dlhým vlasom):-)

Steve,ten už asi iný ani nebude.Opäť jeho fórky a srandičky.Jediná chyba možno iba v tom,že to už poznáme,ale v Čechách ho ešte tak nepoznajú,ale jedno je isté,že ide naplno a užíva si hlavne v rockových skladbách kde môže vyniknúť rytmika jeho bicích.

Martin Bullard,hmm akú mal v ten večer kombináciu svojích bot?Myslím že to bola modrá so zelenou,alebo to bolo inak?:-)

Spočiatku ma trošku sklamal zvuk.Mikeov hlas sa strácal v znejúcich piesňach,ale časom sa to zlepšilo.

Záverečná ďakovačka,ľudia skandovali,všetci boli očividne veľmi spokojný.Ja sám hodnotím toto vystúpenie ako veľmi vydarené,len prial by som si trošinku väčšie publikum a som presvedčený, že by to mohlo byť aj reálne.Snáď na jeseň vo Frýdecko-Místeckej mestskej hale sa o tom presvedčím.

Koncert skončil a následovalo ešte jedno dôležité vyhodnotenie,ktoré malo za úlohu vykonať prieskum podoby imaginárneho playlistu koncertu Chrisa Normana.Pravdu povediac občas zaújmavé kombinácie určitých skladieb.Zvláštne poďakovanie v tomto smere náleži predovšetkým neúnavnéme Romanovi Duškovi,ktorý sa podujal tejto obzvlášť detailnej práce.Nemalé díky v tomto patrí taktiež našej Karin,ktorá ochotne a rada pomohla so spracovaním v elektronickej podobe.

Čo dodať na záver.Ako sa vraví,dobrý koniec,všetko dobré.Ani sa nenazdáme a onedlho by sme sa mali opäť všetci stretnúť.Blíži sa totiž jedno veľké predstavenie,na ktoré sa už netrpezlivo všetci tešíme.Bude to veľká událosť od ktorej sa pravdepodobne odvinie možná ďalšia kapitola v možnej Chrisovej hudobnej tour,ktorá by sa mohla rozšíriť o Českú Republiku.Osobne si myslím,že sa to podarí,čo je vidieť na príklade skupiny Smokie a taktiež Chrisových koncertov,ktoré boli na Slovensku a všetky boli veľmi úspešné!

Vážené členky,členovia,sympatizanti prídťe,uvidíte že nebudete ľutovať.Čaká nás ďalší skvelý hudobný zážitok a ten si nesmieme nechať uniknúť.

S prianím všetkého dobrého Jožko

Liberec

Koncert Smokie - 22. 5. 2008

(autor Petr Cedrych)

Smokie ovládli Liberec

         22.5.2008 se uskutečnil koncert Smokie v Liberci. Již překvapivě dobrý odbyt vstupenek na jejich vystoupení svědčil o velkém zájmu příznivců a již dlouho před datem koncertu byla většina lístků vyprodána /viz článek na našich stránkách /. Do Liberce se vypravili minimálně dva členové fanklubu, kteří se nemohli zúčastnit hlavní akce v Buchlovicích. Krom mé osoby ještě Roman Krejza. Bohužel, ačkoliv jsme byli v telefonickém spojení, v mumraji lidí v Domě kultury v Liberci a především proto, že pořadatelé nepouštěli návštěvníky bez vstupenek k sezení do této vyhrazené části, se nám setkání nepodařilo. Sál vskutku praskal ve švech, místa k sezení i místa ke stání byla plně obsazena. Jako předkapela vystoupila před lety velmi populární skupina Turbo. Co říci k jejich snažení? Bohužel jen nuda..nuda..a zas jen nuda. Hudba příliš hlasitá, nebyl slyšet zpěv, slovům nebylo rozumět, sbory chyběly úplně – já sám měl problém poznat i hity dodnes hrané v rádiích. Marné bylo snažení zpěváka o kontakt s publikem, dle reakcí lidí kolem mne bylo znát, že si oddychli, že už snažení Turba skončilo. O to více diváky zajímalo, jak si povedou Smokie. Po asi 30 minutové pause nutné k přestavění aparatury atmosféra zhoustla a záhy začalo vystoupení Smokie. Mimo členy fanklubu, kteří již znají zahájení koncertů z dřívějších akcí, většinu diváků nástup velmi zaujal, mnozí mí sousedé si ani nevšimli, že kapela již nastoupila. Teprve po rozsvícení světel a prvních tonech Somethingś Been Making Me Blue procitli a dali najevo své nadšení. Již první tony ukázaly rozdíl´mezi Turbem a Smokie. Aparatura dobře nastavená, bylo slyšet všechny nástroje, zpěv srozumitelný a čistý, perfektní sbory. Zde mě překvapil Mike Mc Connell, který se oproti dřívějším koncetům velmi výrazně do sborů zapojoval. Výkon Mikea Crafta byl standartně na vysoké úrovni, Terry  působil svěže, Steve Pinnel za bicími předváděl své obvyklé kousky. Diváci dávali svou spokojenost najevo hlučnými ovacemi a na muzikantech bylo vidět, že si koncert užívají. Jen při pasážích, kdy se mělo zapojit publikum byla velmi znát absence členů fanklubu. V jedné chvíli byl koncert narušen hlasitým projevem podroušeného zahraničního návštěvníka / zřejmě Němce či Poláka /, který dával najevo svou nespokojenost s nepřítomností Chrise Normana a volal směrem k podiu, že bez něj to nejsou Smokie. Terry celý incident přešel s nadhledem, utrousil,, drž hubu“,napil se vínka a pokračovalo se dál. Během koncertu zazněly největší pecky z dob původní sestavy a ty byly doplněny věcmi ze současného období – tracklist bude prezentován ve zprávách z regionálního tisku. Po cca 100 minutách a dvou přídavcích dospěl koncert ke svému závěru. Děkovačka Smokie za ohromného aplausu diváků jasně dala najevo, že Smokie ještě zdaleka v Čechách nezapadli do propadliště dějin a zdá se, že to nebylo jejich poslední turné po České republice...

Další komentáře z Liberce

Buchlovice

Koncert Smokie - 23. 5. 2008

(autor Karin)

Buchlovice

Ahoj fanklubáci,

            jsem především fanynka Chrise Normana, takže do Buchlovic jsem jela na Smokie sice se zájmem a pro „doplnění vzdělání“, ale hlavně kvůli přátelům z FC.

            Celé jsem to pojala jako výlet, takže jsem byla šťastná, že se mi podařilo absolvovat nejen koncert, ale i prohlídku zámku, přilehlé zahrady a na cestě do Prahy ještě Velehrad. Tímto bych chtěla velmi poděkovat panu a paní Císařovým, kteří byli tak hodní a nabídli mi místo v autě, takže cesta byla pohodlná a velmi, velmi pohodová.

            Koncert Smokie se mi líbil, věděla jsem, že tam zůstal už jen Terry, takže jsem byla zvědavá nejvíce na něj. Jak jsem zjistila, byla nás zřejmě většina. I Terry byl překvapen, a možná i trochu dojat, když dav začal skandovat jeho jméno. Jak jsme před koncertem zjistili, bylo tam mnoho lidí, kteří očekávali spíše původní originální složení Smokie, takže neznámé tváře je překvapili.

Výběr písniček se mi líbil velmi a musím říct, že hráli takřka všechny, které se mám ráda, jakoby to bylo na objednávku. Hráli i tři své „novosmokieovské“ skladby, které byly také pěkné. Takže  musím říci, že koncert byl skvělý a jsem ráda, že jsem tam byla, i když Chrisův hlas je Chrisův hlas a těm písničkám prostě chybí.

            Skupina v posledních letech doplňuje koncert o klasickou „Alenku“ (Living Next Door To Alice), která byla  v minulých letech „obohacena“ o vsuvku „Who is …Alice“, což se mi osobně velmi nelíbí a přijde mi to nemístné a zbytečně vulgární, už jen proto, že tito noví členové skupiny nejsou ani autory, ani nebyla skladba napsána pro ně. Bubeník si před písničkou stoupl na bicí, mával reklamním tričkem s odpovídajícím nápisem a snažil se dav donutit k výkřikům „who is…Alice“, což mě znechutilo a čekala jsem, že se toho někdo chytí. Avšak k mému úžasu, když došlo k onomu místu, dav mlčel. A nepřekvapilo to jen mě. Bylo vidět, že i Smokie byli překvapeni, a to velmi! Bylo to na nich dost znát, hlavně na Terrym, o to více ho ale potěšilo, když kluci do Alenky vložili své dnes již tradiční „e-o-e-o-e-o“, to bylo také  dost znát.

                        Po koncertě jsme všichni zašli ještě do salonku restaurace, kde bylo vyhodnocení ankety, kterou vyhlásil Roman 003, a které se všichni oslovení nadšeně zúčastnili. Šlo o výběr 25 písní, které bychom chtěli na koncertě Chrise Normana slyšet. Na anketě jsem spolupracovala, takže vím kolik to dalo práce a výsledky mě dost překvapily. Takže Romane, díky, to byl fakt dobrý nápad, na kterém by se dalo stavět…a rozvíjet…a budovat…

            Jedinou vadou na kráse se tak zcela nečekaně stala v dnešní době dost překvapující „nepohostinnost“ hostinských zařízení v Buchlovicích. Musím říct, že se mi ještě nikdy nikde nestalo, aby nebyla možnost se nasnídat. V Buchlovicích je na náměstí 5 – slovy PĚT !!! - hostinských zařízení: hotel, restaurace, hospoda, bufet, cukrárna… a ani v jedné nám nebyli schopni nabídnout snídani! Otvírali nejdříve v 10,30 hod. a nabízeli kávu a polévku. Snídani se nejvíce přibližovala nabídka krabího koktejlu a ďábelských toastů. Přišlo mi to neuvěřitelné a pro mě prakticky nezapomenutelné.

            Ale i tak jsem strávila krásné dny, počasí nám přálo a zábavy bylo až dost, takže děkuji všem zúčastněným a těším se na setkání v Karlových Varech.

            Karin  

Buchlovice

Koncert Smokie - 23. 5. 2008

(autor Petr Končel)

    Nástup a první dvě pecky mě uzemnily.Všichni a hlavně Terry byli v dobré náladě a bylo poznat,že hrají s chutí.Část obecenstva,neznalá poměrů byla zklamána,že nevidí a hlavně neslyší Chrise Normana.Další vývoj a nasazení kapely myslím dal posléze na vše zapomenout a diváci byli vrženi do euforie při poslechu nových a hlavně starých songů SMOKIE.Převážně Moraváci se nenechali zahanbit.Koncert gradoval.Nebudu jmenovat písně,ani dojem z techniky hraní.O tom to až tak myslím není.Ale kompaktní zvuk,jednotlivá sóla a hlavně hlasový fond mi stále zní jak by asi napsal Roman Dušek "smokieovsky".Kdo přijel určitě nelitoval.Kdo mohl zpíval,kdo ne vypouštěl z úst alespoň brumendo.Tak to bylo minimálně kolem mě a to jsem stál asi 5m od podia.Při pohledu za sebe jsem viděl přeplněnou plochu skandujícími diváky.Po přídavcích koncert nenávratně skončil a my se vraceli do města ještě omámeni tímto zážitkem.V nedaleké restauraci jsme ještě zhodnotili výsledky ankety o nejúspěšnější Chrisův song a pak jsme šli spát.Loučení proběhlo v debatním kroužku a po nezbytném "šláftruňku" jsme usínali.

Ještě bych chtěl poděkovat panu dr.Císařovi,že nás přijel podpořit se svojí manželkou,Jožovi,že nechrápal a ostatním fajn lidičkám,že udělali báječnou atmosféru.Tak někdy nashle mějte se hezky.

Petr Končel(36)

 

Liberec

Koncert Smokie - 22. 5. 2008

(autor Míla)

 A pak už jen nekonečné čekání. V onen osudný den jsem  se dostavila s dvouhodinovým předstihem ke Kulturnímu domu v Liberci s vědomím, že tam musím být co nejdříve,  abych  zaujala místo v přední linii. Protože ten pravý prožitek musí být bezprostřední. V tomto duchu jsem naočkovala i své dvě kamarádky a jejich drahé polovičky. Stejný nápad měl i Roman K., který dal přednost  bližšímu Libereckému koncertu před vzdálenějším Moravským.  Zlákal i svého zdejšího kamaráda. A tak jsme si všichni navzájem třepali packami. Díky výhrůžné ceduli , o zákazu fotografování,  jsme se raději ještě rychle vyfotili před vstupními dveřmi. Než nás vpustili dovnitř odlovil mě jakýsi reportér s kameramanem a ptali se na Smokie. Pohotově jsem vytáhla členskou průkazku FC a je – neznalce- seznámila s jeho existencí (tuto část však zřejmě díky “ neplacené reklamě“ vystřihli ). A tak z mého rozhovoru zbylo jen ubezpečení, že díky Terrymu je Smokie pořád Smokie. 

 A pak už jsme se vřítili do sálu a zaujali pozice u hrazení v první řadě. Předskupina Turbo splnila svůj účel-obecenstvo naladit a připravit. Ale ani jejich nejlepší hity nemohly ani v nejmenším konkurovat tomu co následovalo.  Po modré předehře se jako z modrých hlubin vynořila skupina Smokie a rozbalila to hned od prvních okamžiků. Jejich naprostá profesionalita a zároveň uvolněnost a lehkost musela umlčet snad všechny pochybovače.. Staré i nové hity se linuly nabitým sálem s energií jim vlastní. Ti, kteří si koupili lístky k sezení byli asi o hodně ochuzeni, protože tahle hudba se musí prožívat celým tělem.  A i když s námi členové kapely komunikovali anglicky a zřejmě ne každý jim rozuměl, všechno jsme jim  radostně odkývali. Některé prvky byly shodné s vystoupením v Chebu a přesto nebyl tento koncert kopií. Došlo i na dozpívávání, při kterém leckdo asi přišel o hlas.  Bylo tedy jasné, že když došlo na loučení, nechtěli diváci skupinu pustit, ale dočkali se jen jednoho přídavku.  Bezprostřednost , nadhled a profesionalitu prokázal sám Terry , který si byl ochoten i potřást rukou se svým fanouškem, kdyby je nedělil bezpečnostní prostor a vysoké podium. Tak zůstalo jen u příjemného gesta. Musím prásknout, že tím fanouškem byl Roman K., jak jsem si všimla .  Co říct závěrem? Že kdo je neviděl, jakoby nežil? Možná. Každopádně ohlasy na ně byly jen a jen příznivé a nadšené. Dokonce i můj syn, který poslouchá jiný styl hudby a byl mnou přemluven, aby se přijel na „staříky“ podívat, prohlásil že to byl „ fakt vodvaz“. Tím je řečeno vše.

PS: Jestli vás Mike Craft na Moravě pozdravil „Ahoj“ tak to má ode mně..:-)

Liberec

Koncert Smokie - 22. 5. 2008

(autor Roman Krejsa)

    Setkání jsme využili k pořízení několika foteček a hodinu před začátkem cca v 19.00 h jsme byli vpuštěni do sálu. Cestu do první řady si každý musel vybojovat  dle svých běžeckých a sprintérských schopností ,ale zadařilo se! Bohužel jsem v té atmosféře,hluku a pak už davu přeslechl i zvonění  telefonu od  dalšího člena FC Petra Cedrycha,který  stál také někde na druhé straně první řady.A ani oboustranné  mávání  v davu nám nepomohlo ke vzájemné identifikaci.  Koncert začal vystoupením předkapely Turbo cca ve 20.00 h s hláškou,že vykonají před vystoupením Smokáčů  za účelem  rozvášnění publika  milostnou předehru.   A  přibližně o hodinku později jsme se ponořili nejdříve do tmy a následně do kouzelně  modře osvětleného podia a prvních tonů  intra.
    S prvními písněmi se publikum dostávalo do varu ,nálada v sále byla skvělá a koncert vynikající! Bylo nádherné sledovat  Terryho,jak  jde do rytmu  snad každým centimetrem svého těla,Mike Craft  doslova na podiu ,jak je už zvykem ,doslova řádil.  Mick Mc Connell  skvěle  zahrál na mandolínu,snad jsem mu i odpustil takové ty  jeho klátivé pohyby nebo jsem si  už zvykl.  I Steve Pinnell  a Martin Bullard byli bezva. .A když  zazněly tony písně I´ll Mett You At Midnight,to byla  prostě Fantazie! Koncert na mne zapůsobil velmi přímočaře a řízně! Prostě Super! Nějak mi to vše rychle uběhlo a splynulo v   nádherný celek.Publikum si samozřejmně vytleskalo přídavek a celé to skončilo téměř o půlnoci...
     A ve mě to zanechalo zase ten krásný pocit jako po koncertě v Chebu a smazalo trochu rozpačitý  dojem ze soukromého   koncertu  pro zaměstnance škodovácké automobilky v Mladé Boleslavy,  který jsme tak trochu náhodně měli možnost   navštívit  s členem FC a  jmenovcem Romanem  Duškem.Zde se hrozně projevila absence jediného původního  člena  skupiny Terryho...

     S pozdravem   Roman K.
    
  
 

 Zell Am See

Koncert Smokie - 2. 4. 2008

(autor Milan)

 PS: mám několik fotek, ale pouze ze stavby jeviště. Můj foťák není až tak kvalitní a fotky ve tmě jsou nepoužitelné.